Jsme ochotni zaměstnat cizince. Požadujeme absolutní samostatnost, znalost vyhlášek, výuční list, řidičské oprávnění, dobrý zdravotní stav a minimálně tři, pět, deset let praxe. Vývěsky úřadů práce se podobnými inzeráty jen hemží.

Tisíce Ukrajinců českým firmám nestačí. chtějí i pracovníky ze Srbska

V jejich evidenci je aktuálně 62 372 nabídek, jejichž prostřednictvím zaměstnavatelé chtějí obsadit 161 240 volných míst. Lidé ale došli, nezaměstnaných je pouze 297 tisíc, nejméně od roku 1998, a zdaleka ne všichni chtějí pracovat. Situace tak podle expertů ohrožuje firmy a poškozuje celou ekonomiku, takže je potřeba otevřít hranice těm, kteří jsou ochotni a schopni pracovat. Přes šest tisíc Ukrajinců, které se Hospodářské komoře podařilo dovézt v rámci rok trvajícího vládního projektu, nestačí, Česko by podle ní mělo otevřít dveře cizincům víc. Nejen do průmyslových firem, ale i do zemědělství, služeb, kamkoliv.

Postoj firem je pochopitelný. Jenže pracovní inzeráty mají kromě poptávkové strany také nabídkovou. Odměna, kterou společnosti svým potenciálním zaměstnancům nabízejí, není zrovna uchvacující. Namátkou − provozní údržbář 15 500 korun za měsíc, automechanik či řidič tahačů 13 400, zedník 15−16 tisíc, zámečník-svářeč 13 až 16 tisíc měsíčně. Ve srovnání s nabídkou pro šičky za 11,5 tisíce měsíčně (na což lze možná nalákat zaměstnance z Bangladéše), jde samozřejmě o "skvělou" mzdu. Člověk ale nemusí být nutně odborář nebo levicový aktivista, aby pochopil, proč mají české firmy problém se získáním nejen kvalitních a spolehlivých zaměstnanců, ale vůbec kohokoliv. Ostatně nedávná studie ČSOB, která osm měsíců sledovala inzeráty s nabídkou práce, potvrdila, že i když třetina míst zůstává už půl roku neobsazena, nabízený plat se změnil jen u dvou dělnických profesí, a to jen o pár stokorun za měsíc. Tedy reálně (po odečtení inflace) o nulu.

Při pohledu na mzdy, jimiž firmy nové lidi lákají, se dá pochopit nejen nechuť jít do práce za každou cenu, ale také to, že i při růstu ekonomiky a extrémně nízké nezaměstnanosti má pořád zhruba 32 procent lidí problém s neočekávaným výdajem o necelých deseti tisících korunách. Míra chudoby je sice v Česku jedna z nejnižších v Evropské unii, méně než průměrný plat ale pobírá přes 65 procent lidí. A průměr je v Česku dvacátý nejnižší.

Česká republika se stala pěkným příkladem "globální" ekonomiky, která nejprve soutěžila cenou v lákání zahraničních investic a nyní musí svoji atraktivitu udržet za pomoci lákání zahraničních (levných) pracovníků. Problémy mají nejen firmy v pohraničí Rakouska či Německa, kterým i kvalifikovaní zaměstnanci utíkají za nekvalifikovanou, leč podstatně lépe placenou prací za hranice. Lépe na tom není ani veřejný sektor − a to ani u "nadstandardně" placených profesí. Úprk lékařů či zdravotních sester je dostatečně známý. Problém nazvaný nízké mzdy se začíná projevovat i u nejmladší generace. A nejde "jen" o platové představy mileniálů, které u firem neustále vyvolávají překvapení. Mladí, kteří mohou, míří za studiem do zahraničí − v naději, že zůstanou "venku" a najdou si místo s podstatně vyšší odměnou. A pak, někdy, přinejhorším v důchodu se třeba vrátí do Česka, které je velmi příjemným místem k životu. A také stále z hlediska zahraničních platů docela levným, protože ti, kdo zde zůstávají, si vyšší mzdovou úroveň nedokážou nebo objektivně (vzděláním, konkurencí na trhu apod.) nemohou vydobýt.

V článku se dále dozvíte

  • Firmám chybí zaměstnanci, zvýšit platy ale nechtějí.
  • Nedostatek lidí má podle nich řešit dovoz levné pracovní síly z Východu.
  • Mzdy tak nyní nahoru táhne stát pomocí krátkodobých administrativních opatření.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE.
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru