Jak žít v zemi, kde nejvyšší bankovka má hodnotu sta bolívarů, ale bochník chleba stojí přes dva a půl tisíce? Tyto počty připomínají poměry, které vládly po první světové válce v Německu nebo také na přelomu osmdesátých a devadesátých let v Jugoslávii.

V prvním případě se úpadek země dal vysvětlit vyčerpáním ze čtyř válečných let a reparacemi, které vyžadovaly vítězné mocnosti. Ve druhém neschopností posttitovského režimu, který sice dovoloval svým občanům cestovat bez omezení na Západ, ale jehož hospodaření bylo stejně nevýkonné jako v tehdejším východním bloku, a navíc závislé na masivních půjčkách ze zahraničí.