Po desetiletí dominovala v letecké dopravě na celém světě letiště v Singapuru a Hongkongu. Byla klíčovými přestupními stanicemi mezi Asií a zbytkem světa. Kvůli masivnímu rozrůstání dalších asijských letišť je ale jejich vůdčí pozice v ohrožení.

Podle analýz agentury CAPA, která se již více než 25 let zabývá výzkumy leteckého trhu, se nyní investuje po celém světě do výstavby zbrusu nových letišť 255 miliard dolarů. Přitom do projektů v Asii z této sumy putuje až 125 miliard. V Severní Americe a Kanadě investice do nových letišť dosahují pouze 3,6 miliardy dolarů. Do inovací a rozšiřování stávajících letišť podle analýzy CAPA investoři po celém světě vkládají kolem 845 miliard dolarů.

Budování letišť je svého druhu odrazem toho, jak se ve světě přesouvá politická a ekonomická síla. "Je to závod mezi globálními velmocemi. Otázkou je, kdo vyhraje," řekl agentuře Bloomberg Torbjorn Karlsson, člen poradenské společnosti Korn Ferry.

415 letišť

se nyní staví ve světě. Nejvíce z nich v Asii, nejméně v Severní Americe.

1,1 bilionu

dolarů se v současné době investuje do budování nových a rozšiřování stávajících letišť po celém světě.

V Pekingu má být v roce 2019 otevřeno nové letiště, jehož cena se odhaduje téměř na 13 miliard dolarů. Design nové budovy terminálu o rozloze více než 300 tisíc metrů čtverečních pochází ze slavného architektonického studia Zahy Hadid. Mělo by mít kapacitu až 100 milionů cestujících za rok, čímž by se mohlo stát letištěm, jímž ročně projde nejvíce pasažérů na světě. Pro srovnání pražské Letiště Václava Havla loni odbavilo rekordních 12 milionů cestujících.

Dalším velkým uzlem v Asii by se měl stát Bangkok. Na tamním letišti Suvarnabhumi se do roku 2021 plánuje otevřít třetí dráha s investicí přes tři miliardy dolarů.

Tradiční letecké křižovatky Singapur a Hongkong se však nevzdávají. Singapurské letiště Changi chystá letos otevřít čtvrtý terminál. Na něm jako první na světě při kontrole použijí tomografické skenery, díky nimž nebude nutné vyndávat ze zavazadel notebooky. Do roku 2020 Changi plánuje pátý terminál, který má být jedním z největších na světě, a třetí dráhu.

Hongkong se pokouší udržet krok výstavbou třetí dráhy s novou halou pro pasažéry za 18 miliard dolarů. Spolu s modernizací plánuje například výstavbu více než dvouapůlkilometrového automatického vlaku.

Podle organizace CAPA jsou nízké investice do leteckého průmyslu nejviditelnější v západní Evropě, Severní a Latinské Americe. Z celkového počtu 415 projektů výstavby nových letišť, které na světě právě probíhají, je pouze 58 v Evropě. V Severní Americe se nyní staví jen jedenáct nových letišť.

Podle analytiků může být právě nedostatečná letecká infrastruktura Evropy a Ameriky budoucím problémem v tomto dopravním odvětví. Očekává se, že v dalším desetiletí klesne cena ropy na 30−35 dolarů za barel. To by přineslo leteckým společnostem úspory na palivu. Předpokládá se i vznik nových start-upů a nízkonákladových společností. "Současná nedostatečná infrastruktura, která by nebyla schopná pojmout přibývající letouny, by se mohla stát Achillovou patou leteckého trhu," uvedl pro agenturu CAPA výkonný ředitel Malaysia Airlines Peter Bellew.

Podle předpovědí Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) bude asijský region během následujících dvaceti let zdrojem více než poloviny nových pasažérů na celém světě. Čína podle předpovědí IATA v roce 2024 předstihne Spojené státy a stane se zemí s největším leteckým trhem.