Už šestkrát prodloužila Francie výjimečný stav, který v zemi kvůli hrozbě terorismu platí od listopadu 2015. Tehdy ho zavedl prezident Francois Hollande po atentátech na bary, restaurace a hudební klub Bataclan. Současný prezident Emmanuel Macron, jenž nastoupil letos v květnu, slibuje, že výjimečný stav prodlužovat nebude a nechá jej skončit 1. listopadu. "Nemůže trvat věčně," prohlašuje Macron.

Do té doby hodlá prosadit nový protiteroristický zákon, který by měl další bezpečnost zajistit. Do "běžného" práva přenese některé zvláštní pravomoci spojené právě s výjimečným stavem.

Prezidenta už kvůli tomu mnozí odborníci i zástupci nevládních organizací kritizují. Nový zákon by měl parlament schválit na podzim.

Bezpečnost země

Výjimečný stav

◼ Mimořádné opatření výrazně posiluje pravomoci bezpečnostních složek.

Ty mohou nařídit domácí vězení, razie nebo zakázat velké sportovní nebo kulturní akce, to vše bez předchozího souhlasu soudce.

◼ Naposledy vyhlásil výjimečný stav prezident Francois Hollande po útocích z listopadu 2015
v Paříži.

Od té doby už stát jeho trvání šestkrát prodloužil, naposledy 6. července. Skončit by tak měl 1. listopadu.

◼ Podle francouzských médií byl efektivní hlavně krátce po svém vyhlášení před dvěma lety, kdy se během razií povedlo zabavit 700 zbraní různého druhu.

◼ Bezpečnostní složky od jeho vyhlášení provedly přes 4 tisíce razií.

Ohrožení trvá

◼ Riziko teroristických útoků je i nadále vysoké.

Od začátku roku se francouzským bezpečnostním složkám podařilo odvrátit sedm velkých atentátů, oznámil nedávno ministr vnitra
Gérard Collomb.

Tradiční postup

◼ Ve Francii byl výjimečný stav vyhlášen od druhé světové války už několikrát. V roce 1958 k němu sáhl premiér Pierre Pflimlin kvůli válce v Alžírsku, které v té době bojovalo o nezávislost na Francii.

O tři roky později ho vyhlásil i prezident Charles de Gaulle po takzvaném puči generálů.

Ti se snažili hlavu státu svrhnout.

◼ V roce 2005 ho zavedl prezident Jacques Chirac, když Francii zasáhly nepokoje na předměstích.

Zavřeme svatostánky

Francouzské bezpečnostní složky odvrátily letos už sedm velkých teroristických útoků, uvádí ministr vnitra Gérard Collomb.

Spolu s prezidentem přitom varuje, že riziko dalších atentátů v zemi zůstává i dál velmi vysoké.

V boji proti teroristům pomáhá úřadům právě výjimečný stav, který bezpečnostním složkám umožňuje například zakázat pohyb osob nebo automobilů v určité oblasti, provádět razie bez souhlasu soudu nebo zrušit sportovní a kulturní akce.

Připravovaný protiteroristický zákon počítá hned s několika kroky, které mají i bez výjimečného stavu posílit bezpečnost a zajistit prevenci před chystanými útoky.

Více pravomocí by dal prefektům, kteří stojí v čele francouzských samosprávných oblastí, tedy departementů a regionů.

Prefekti i ministr vnitra budou například moci dočasně až na šest měsíců uzavřít všechny modlitebny, kde dochází k podněcování k terorismu, násilí nebo nenávisti.

Od vyhlášení výjimečného stavu úřady ve Francii zavřely už 16 mešit, u dalších tuto možnost prověřují.

Nový zákon také dává prefektům možnost vyhlásit veřejná prostranství za takzvané bezpečné zóny. To se může vztahovat třeba na koncerty pod otevřeným nebem nebo na různé sportovní akce. V nich budou platit přísnější bezpečnostní podmínky, včetně důkladné kontroly účastníků a zákazu vjezdu vozidel. Prefekt je může kvůli bezpečnostním obavám úplně zakázat. V minulosti teroristé na podobných akcích už zaútočili.

Příkladem mohou být třeba oslavy státního svátku loni 14. července, kdy útočník najel nákladním vozidlem do davu slavících lidí.

Podezření bude stačit

Francouzská vláda se při přípravě zákona pokusila najít rovnováhu mezi zajištěním bezpečnosti a svobodami. Kritici ale tvrdí, že naopak ohrožuje svobody, které chce ochránit.

Nově mohou prefekti přikázat místo pobytu každé "osobě, která představuje zvláštní hrozbu pro bezpečnost", a to na tři až šest měsíců s možností prodloužení. O něm pak rozhoduje soudce. Kritici tvrdí, že zákon dá bezpečnostním složkám možnost omezit svobodu jednotlivce bez jasných důkazů.

Zatím není jasné, jaké informace o podezřelém mohou vést k podobnému opatření.

"Budeme zavírat lidi na základě pouhého podezření a kritérií, která jsou velmi vágní," obává se Katia Dubrueilová z odborů sdružujících státní zástupce.

Protiteroristický zákon už schválil francouzský Senát. V září a v říjnu o něm bude jednat Národní shromáždění, kde má prezidentovo hnutí Republika vpřed! většinu.

Zákon by tak měl projít bez potíží.

Související