Skandál s dodávkou paroplynových turbín od Siemensu na okupovaný Krym se dočkal odezvy z Evropské unie. Velvyslanci členských zemí se v Bruselu dohodli na zavedení nových sankcí proti čtyřem ruským úředníkům a třem firmám, opatření ještě musí schválit Evropská rada. Siemens prý potrestán nebude. Evropská komise zároveň kritizuje nové americké sankce, které se dotknou evropských podniků.

Na základě německého návrhu přibudou na evropský sankční seznam jména úředníků z ruského ministerstva energetiky a firem, které turbíny instalovaly do elektráren na Krymu. Obchody s Krymem jsou přitom kvůli ruské anexi poloostrova zakázány. Podle smlouvy měly turbíny skončit na nedalekém Tamaňském poloostrově v jižním Rusku.

Podle informací moskevského deníku Vedomosti by na seznam měla nově přibýt společnost Technopromexport, dceřiná firma státního holdingu Rostech. Ta má několik zahraničních projektů, včetně výstavby elektrárny Sisak-3 v Chorvatsku.

Tento projekt je nyní ohrožen, zanesení firmy na sankční seznam znamená, že s ní společnosti ze zemí Evropské unie nesmí obchodovat.

150 osob

a 37 firem je na sankčním seznamu Evropské unie. Jejich majetek v unii je zmrazen a evropské firmy s nimi nesmějí obchodovat.

Siemens se brání, že byl oklamán. Z ruského ministerstva energetiky prý byl opakovaně ubezpečen, že turbíny na Krym nepůjdou.

Minulý týden navíc společnost prohlásila, že zastavuje dodávky energetickým firmám, které kontroluje ruský stát.

Zruší také společný podnik s Technopromexportem, který turbínám poskytuje servis.

Moskva tvrdí, že turbíny na Krymu jsou ruské a sankce se její energetiky nijak nedotknou. "Zařízení, které dodává Siemens, dělá řada jiných společností. Pro elektrárny jsme se naučili sami vyrábět potřebné turbíny," prohlásil minulý týden ruský ministr energetiky Alexandr Novak.

Odborníci ovšem jeho tvrzení zpochybňují. Podle nich neexistují žádné ruské turbíny pro středně velké elektrárny.

Dokládá to i historie krymských elektráren. V roce 2015 se Moskva podle informací deníku Kommersant rozhodla nahradit německé turbíny novými od íránského výrobce, k dohodě ale nedošlo. Vhodné zařízení pak nedokázaly nabídnout ani ruské firmy.

Nynější tvrzení, že turbíny jsou ruské, se opírá o technické úpravy ve společném závodě Siemensu a ruského koncernu Silovyje mašiny.

Rozšíření evropského sankčního seznamu bude mít jen malý dopad ve srovnání s novým americkým zákonem, který rozšiřuje sektorové sankce proti Rusku kvůli jeho údajnému vměšování do průběhu amerických prezidentských voleb.

Zákon, který v úterý schválila Sněmovna reprezentantů, mimo jiné zakazuje prezidentovi Donaldu Trumpovi zrušit či oslabit sankce bez schválení Kongresem.

Pro evropské firmy je zákon nepříjemný, protože by mohl ohrozit řadu existujících projektů, včetně výstavby plynovodu Nord Stream-2 z Ruska do Evropy. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker kritizuje, že Američané s Evropskou unií nové sankce nekonzultovali.

"Americký zákon může mít nezamýšlený dopad na energetické zájmy unie. Pokud naše zájmy nebudou vzaty v potaz, budeme reagovat v řádu dnů," prohlásil Juncker.

Související