Statistika je přesný součet nepřesných čísel, říká zlidovělé moudro, se kterým je těžké polemizovat. Současně je ale jasné, že k lepším datům, než jakými nás zásobuje statistický úřad, se v dané chvíli nedostaneme. Logickým závěrem je statistické údaje nepřeceňovat a snažit se brát s rezervou jak dobré, tak i špatné zprávy. Uměřenost se většinou vyplácí. Tuplem to pak platí pro interpretaci prognóz.

Když jde o ekonomiku, přicházejí poslední roky statistiky ve dvou variantách: dobré a ještě lepší. Po letech "zdvojené" recese je to logické. Některé domácnosti odkládaly nákupy a nyní to dohání, firmy s investicemi také obvykle čekají na lepší časy, ať už oznamované oživením poptávky či výhledem na dotace, celek rámuje dobrá situace na zahraničních trzích. To vše působí i na trh práce tak silně, že z informace "nezaměstnanost je nejnižší v Evropě" je už div ne klišé. Platy rostou, propouštění se nebojí skoro nikdo a to celé opět pohání poptávku. Banky cyklus ještě přiživují vnucováním půjček nalevo napravo, přičemž ty jsou díky (tedy jestli je slovo "díky" ještě namístě) nulovým sazbám docela levné, při zohlednění inflace možná reálně nejlevnější, co kdy byly.