Ve filmu Ridleyho Scotta Království nebeské je působivá scéna, v níž namotivovaná armáda vyráží do boje proti silnějšímu nepříteli. Skoro to vypadá, že se v ní Starostové zhlédli. Odmítli nabídku lidovců na účast na kandidátkách a hrdě vyrážejí do volební bitvy sami. Leckomu se to může jevit sympaticky a Starostové jsou nyní určitě sympatičtí především sami sobě. Jenže sebevědomí je zdravé pouze tehdy, když ho doprovází realismus. A toho je v jejich rozhodnutí pomálu.

Šance, že STAN překročí pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny, je nevelká. Preference hnutí jsou plus minus dvouprocentní a měsíce se nehýbou. V hlavním stanu Starostů ovšem zvítězilo přesvědčení, že výzkumy neodpovídají reálným šancím. Utěšují se představou, že se může zopakovat scénář z krajských voleb, kdy vzdor průzkumům dosáhli celostátně 10 procent. Inu, když máte regionálně třeba 32 procent jako na Liberecku Martin Půta, lehce propadnete velikášství. Jenže v celostátních volbách se lidé rozhodují jinak než v krajských. Starostové "fungují" přesně do úrovně kraje, což nakonec vyplývá už z jejich názvu. Řada lidí nechápe, proč by vlastně měli být jako samostatná strana ve sněmovně, a STAN to zatím nedokázali srozumitelně objasnit. Šance, že se to za tři měsíce povede, je nevelká.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se