Euro jen přes moji mrtvolu, dala by se shrnout předvolební prohlášení politiků k zavedení jednotné měny. Korunu nedáme, máme skvělou centrální banku, která ví, co je pro českou ekonomiku to nejlepší. Evergreenem je slabá měna. Podporuje export, zahraniční investice, a tedy i zaměstnanost, daňové příjmy a růst HDP.

Česká měna je nejsilnější od konce intervencí. Dostala se už těsně k 26 korunám za euro

Česká národní banka popsala stohy materiálů, proč je slabá koruna to nejlepší, co nás může potkat − snad jen s výjimkou skvělých centrálních bankéřů. I proto neváhala nikdy zakročit, když bylo potřeba − ať už to bylo v roce 2000, kdy k nám mířil velký, ale prý "neproduktivní" příliv investic (prodávaly se banky, stavěly hypermarkety), nebo v roce 2002, kdy koruna skokem posílila a exportéři vyzvali vládu a bankéře, ať s tím něco dělají.

Následující léta probíhala ve znamení investic do zpracovatelského průmyslu, který se s postupným posilováním koruny dokázal za pomoci nízkých mezd zřejmě smířit, a to až do roku 2013, kdy v rámci boje s deflací opět přispěchala ČNB a držela korunu uměle slabou až do letoška. Mírné posílení v posledních dnech, které dovolilo koruně nakouknout pod úroveň 26 Kč/euro, opět vyvolalo otázky, zda není přehnané.

Na rozdíl od mnoha permanentně opakovaných výhod slabé koruny se nikde nepíše, k čemu by mohla být dobrá silná koruna, pokud do onoho dobra nepočítáme levnější zahraniční dovolenou.

Silná koruna sice dává větší šance výrobě s vyšší přidanou hodnotou, tedy tomu, co chtěla tato vláda ještě nedávno podpořit pomocí speciálních investičních pobídek, jenže převaha montoven závislých na levné pracovní síle nic takového neumožňuje. Silná koruna by možná vedla k vyšší nezaměstnanosti, zbytek by ale pracoval za víc peněz. A české podniky by nemusely všude hlásat, že musí dovážet levné Ukrajince, jinak zkrachují.

V článku se dále dozvíte

  • Umělé oslabení koruny pomohlo v historii českým exportérům mnohokrát.
  • Zpomalilo ale růst produktivity práce, Česko tak zůstává zemí montoven.
  • "Dohánění" bohatých zemí západní Evropy uvízlo na mrtvém bodě.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE.
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru