Pokud by chtěl někdo názornou ukázku, kterak mezinárodní sankce dokážou výrazně vylepšit ekonomiku země, měl by se podívat na současné Rusko. Výsledky sankcí z roku 2014, které reagovaly na ruskou anexi Krymu, jsou následující: Rusko přitáhlo nové zahraniční investice, včetně těch do energetického sektoru (například společný podnik španělského Repsolu s ruským Gazpromem). Firmy se snaží etablovat na tamním trhu, řada finálních výrobků vzniká přímo na místě. Technologická základna Ruska se díky tomu zlepšuje nejrychleji od konce komunismu. Nové sankce, schválené nedávno americkým Senátem, víc než Rusy naštvaly Němce a Rakušany, kteří se chtějí podílet na výstavbě plynovodu Nord Stream 2.

I přes odvetné sankce (Rusko zakázalo recipročně dovoz potravin) se Rusko poprvé v tomto století dostalo na první místo v žebříčku největších světových exportérů pšenice. Největším dovozcem potravin z Ruska se aktuálně stala Čína, poblíž rusko-čínské hranice vzniká jeden z největších světových společných podniků na zpracování vepřového. Vedlejším efektem potravinových sankcí je rozmach "národních potravin", na které Rusové nedají dopustit. Oproti minulosti to už není jen kamčatský krab nebo kaviár z Astrachaně, ale třeba i máslo z Vologodské oblasti, která se kdysi vyznačovala především paličkovanou krajkou.