Hlavní proud Evropské unie se pro nás už uzavřel, čeká nás opětovný příklon k Východu se všemi důsledky, budeme vystaveni daleko silnějšímu vlivu Ruska. Myslí si to filozof a bývalý ministr školství Jan Sokol, jenž v roce 2003 kandidoval na českého prezidenta. Respektovaný intelektuál a signatář Charty 77 v rozhovoru pro HN vyčítá současným českým politikům v čele s prezidentem Milošem Zemanem, že se odstřihávají od západní Evropy.

HN: V době, kdy se rozhoduje o budoucnosti EU i NATO, se předvolební debata scvrkává na otázky související s platy státních zaměstnanců, daněmi, sociálními dávkami a dotacemi. Je to normální?

Skutečně se kdekdo k situaci v Evropské unii vyjadřuje tak, jako kdyby se nás vůbec netýkala. Přitom jde o zásadní témata z hlediska naší bezpečnosti. Všechna ostatní jsou vůči tomu vlastně druhořadá. Fakticky naše země z hlediska ekonomiky a životní úrovně funguje docela slušně, mnoha lidem se daří dobře, byť se potýkáme třeba s vymahatelností práva a s nerespektováním ústavy. Ale zahraniční politika je jaksi na okraji.

HN: Kdybyste byl ještě politikem, co byste teď řekl lidem?

Připomínám, že žádné politické ambice už dávno nemám. Jsem ale přesvědčen, že kvůli budoucnosti našich dětí a vnoučat nemůžeme naše členství v EU a v NATO zpochybňovat, jak to mnozí naši politici teď dělají. Před Evropou ztrácíme to nejcennější, totiž pověst spolehlivého partnera. Jistě není nutné říkat na všechno ano, ale nelze neustále být tak trochu na odchodu, jak to dělá třeba ministr vnitra Chovanec. Takoví lidé možná ani netuší, co činí.

Jan Sokol (81)

◼ Filozof, překladatel, pedagog a publicista. Je zetěm filozofa Jana Patočky.
◼ Vyučil se zlatníkem, později pracoval jako mechanik. V roce 1958 v dálkovém studiu odmaturoval, od roku 1963 dálkově studoval matematiku na MFF UK.
◼ V letech 1964 až 1990 pracoval jako programátor, v letech 1965 až 1978 spolupracoval na ekumenickém překladu Bible. Je signatářem Charty 77.
◼ Po sametové revoluci byl poslancem Federálního shromáždění a místopředsedou Sněmovny národů (1990 až 1992).
◼ V roce 1998 zastával post ministra školství v Tošovského vládě, v roce 2003 neúspěšně kandidoval na prezidenta. Nyní je proděkanem Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

HN: Oponent by namítl, že Chovanec se jen staví proti "nadiktovaným" kvótám na uprchlíky. To nelze?

Už slovo "nadiktovaný" ve vztahu ke kvótám svědčí o fatálním nepochopení. Velká většina členských zemí Českou republiku prostě přehlasovala, zcela v souladu s pravidly EU. Jak může demokrat mluvit o "diktování"?

HN: Kandidát na německého kancléře Martin Schulz chce, aby členské státy unie, které odmítají přijímat uprchlíky, v budoucnu dostávaly méně peněz z fondů EU. Je to dobrá myšlenka?

Myslím, že ne. Solidarita se nemá nařizovat ani vynucovat. Ti, kdo se jí vyhýbají, by se měli zastydět. Možná se jim to dá naznačit, až oni sami zase přijdou, že by potřebovali pomoc třeba po povodních.

HN: Vy jste přesvědčený zastánce Evropské unie, nebo má vaše loajalita k tomuto nadnárodnímu útvaru nějaké limity?

Členství v unii pro nás nemá alternativu. Že by Evropská unie měla vypadat trochu jinak, je evidentní, ale všimněte si, že o nějakých žádoucích změnách se u nás vůbec nemluví. Ani o změnách v hlasování. Pokud jsme dříve souhlasili, že se o určitých věcech hlasuje většinově, že není nutná jednomyslnost, tak tím to končí. Překvapuje mě, že i šéf ODS Petr Fiala řekl, že není možné, aby nás Evropa přehlasovala. To řekne demokrat a politolog, jako kdyby se nic nedělo. Pokud se tomu chce do budoucna vyhnout, musel by na svoji stranu získat většinu, tak jako v parlamentě.

HN: Nepřekvapuje vás také, že se u nás téměř nediskutuje, zda jít s "tvrdým jádrem" EU kolem Německa a Francie?

To ale už vůbec nepřipadá v úvahu, do toho jádra nás už nikdo nevezme. Za tohoto stavu věcí, s tím, co ti naši hoši předvádějí, to není myslitelné.

HN: Co to pro nás bude znamenat?

Příklon k Východu se všemi důsledky. Budeme vystaveni daleko silnějšímu vlivu Ruska. Zpochybňování naší zahraničněpolitické orientace je strašné oslabení státu. Polsko se otočilo vzhůru nohama, ale toto by si tam nikdo nedovolil. ODS je výmluvným příkladem toho, jak to vypadá u nás. Ta strana má sice "nejevropštější" elektorát, ale i s Fialou v čele dělá pořád nějaké protievropské "klausoviny".

HN: Když Miloš Zeman v roce 2013 převzal funkci prezidenta, nad Pražský hrad nechal vyvěsit vlajku EU. Teď naše členství stále verbálně podporuje, ale zároveň je pro referendum o setrvání. Co si o tom myslíte?

Nestačím se divit, kam se za pár let posunul, jak se Rusům a Číňanům podbízí. Seznámili jsme se roku 1988, to byl Miloš Zeman upřímný masarykovec. Potom jsme spolu byli v parlamentu. Od té doby se hodně změnil.

HN: V čem se změnil?

Kdybych to řekl drsně, stal se z něj cynik. A to je nebezpečné. Vsadil na to, že v politice vyhraje stůj co stůj, a je ochoten udělat ledacos, aby "body" získal. Když potom řekne v Číně, že se tam přišel učit, jak se má vládnout, jsem z toho zděšený.

HN: Není k těm proruským a pročínským postojům vláčen svým okolím?

To si nemyslím. To jeho okolí je myšlenkově spíš ubohé, oni naopak visí na něm. Ovšem jemu je jasné, že někde tu podporu sehnat musí. A Rusové mu ji asi dávají, nebo možná dávali.

HN: Nové prezidentské volby se blíží. Někdo ze Zemanových protikandidátů se vám zamlouvá?

Roli hlavy státu by někteří určitě zvládli, a dobře zvládli. Nemám na prezidenta kdovíjaké požadavky. Musí mít trošku šéfovské schopnosti, ale nemusí to být ani génius, ani nějaký herec. Stačí když bude slušný a spolehlivý. Němečtí prezidenti jsou nenápadní, rakouští také, a je to asi dobře. My přece nemáme prezidentský systém jako ve Francii. U nás má prezident stát v pozadí a zasáhnout, až když je to opravdu třeba. Má občas něco moudrého veřejně říct, někoho pokárat, něco pochválit a hlavně povzbuzovat. A soustavně pracovat na tom, abychom v zahraničí byli vnímáni jako solidní partneři. To by, myslím, bohatě stačilo.

Související