Nikdy nebyl prezidentem ani ministrem zahraničí, přesto je jeho jméno v Česku známé jako málokteré z řad amerických politiků. Sluší se proto o něm napsat ve chvíli, kdy oznámil, že trpí velice agresivní formou rakoviny mozku.

Americký senátor McCain má zhoubný nádor mozku. Rakovina neví, proti komu stojí, povzbudil ho Obama

Senátor John McCain se bude muset na nějakou dobu odmlčet, což je rána zejména pro republikány, kteří se ocitli tváří v tvář své historicky snad největší ostudě v podobě nepředvídatelného a vulgárního prezidenta Donalda Trumpa. McCain je hlasem rozumu vzácně respektovaným napříč jinak těžce rozbratřeným americkým politickým spektrem. Jeho straně, která je bez velkého přehánění vlajkonošem konzervatismu na naší planetě, bude tento výrazný muž chybět − a to zejména pokud se republikáni budou snažit uchovat si tohle renomé a nesklouznout definitivně do bahna populistického, izolacionistického nihilismu.

S McCainovým jménem je spojen moment, kdy se představa o Trumpově nástupu do Bílého domu stala ze směšné fantasmagorie vlastně čímsi morbidně reálným. Jsou to dva roky, co newyorský magnát zavítal do státu Iowa, kde pak byly o půl roku později zahájeny stranické primárky, a na McCainovu adresu prohlásil: "On není žádným válečným hrdinou." A dodal: "Je válečným hrdinou jen proto, že upadl do zajetí. Ale já mám rád lidi, kteří se nenechají zajmout, chápete?"

John McCain byl za vietnamské války sestřelen nad Hanojí. Při katapultování si zlomil obě ruce a nohu. Ho Či Minovi komunističtí bojovníci jej vytáhli z vody, kam dopadl, a hned na břehu začali mlátit. Ve zbědovaném stavu byl dopraven do neblaze proslulé věznice přezdívané Hanojský Hilton, kde mu neposkytli zdravotní ošetření, naopak ho dále mučili. Podle jeho tehdejších spoluvězňů to vypadalo, že tak do týdne zemře. Ale McCain se nevzdal. Ani po sebevětších torturách nepodepsal prohlášení, v němž byla americká vláda kritizována a pošpiněna − komunistická severovietnamská armáda takovými přiznáními pak mávala před světovou veřejností. McCain to zkrátka nepodepsal, byť americké vojenské manuály vojákům přikazují, aby tak učinili, pokud by upadli do zajetí − neboť nikdo jim později nebude vyčítat nic, co udělali pod nátlakem.

McCain poté strávil dva roky na samotce bez jakéhokoliv kontaktu s kýmkoliv. Protože mu nebyla poskytnuta léčba, nemůže dodnes zvednout ruce nad úroveň ramen. Když vietnamští mučitelé zjistili, že McCainův otec je admirálem amerického námořnictva, hodlali jej demonstrativně propustit. On to však odmítl, neboť nechtěl lepší zacházení, než se dostávalo ostatním válečným zajatcům. Jakkoliv by pak i jeho pozdější život vystačil na inspirativní román, už tohle je monumentální. Zbitý, na samotce, odmítne osvobození. Nechce protekci.

Nutno ovšem dodat jednu věc. USA je země, kde se armáda těší hluboké úctě. Muži a ženy v uniformě tam nejsou považováni za "gumy", případně za "švejky", nýbrž za lidi, kteří si zaslouží obdiv.

Do toho se tedy objeví muž, který se právě díky protekci vyhnul za vietnamské války odvodu a v době, kdy byl McCain vězněn, proslul jako playboy po newyorských barech. Když na začátku kampaně utrousí ta slova, zdá se, že je jeho kariéra zpečetěna, a to přesto, že McCain vezme tu urážku s nadhledem a jen skromně uvede, že sám sebe za hrdinu nepovažuje.

Jenže světě, div se, Trumpa to neodrovnalo. Lidé, kteří chtěli dát facku americkému establishmentu, v těch jeho slovech vlastně našli způsob, jak to učinit. Trump nepřišel o preference. Zůstal to jeden z nejparadoxnějších momentů americké politiky v moderní době.

Nakonec McCain sice zachoval vůči Trumpovi coby vítězi primárek loajalitu a vyjádřil mu před volbami podporu, stal se však v Senátu jeho hlavním republikánským odpůrcem. Odmítl podpořit nominaci Rexe Tillersona na post ministra zahraničí, odmítl Trumpův návrh nově vyjednat Severoamerickou dohodu o volném obchodu NAFTA, ostře kritizoval prezidentův ústup od pacifické (TPP) i atlantické (TTIP) obchodní dohody a vehementně požadoval, aby se z gruntu vyšetřilo podezření o zapojení Trumpova týmu do loňských ruských hackerských útoků na demokraty, v jejichž důsledku začala média propírat nové, velmi nelichotivé informace o Hillary Clintonové. Jestli byl Kongres až dosud prezidentovi brzdou, bylo to právě díky Johnu McCainovi. Bude tam hodně chybět.