Německo oznámilo velký obrat v dosud vstřícné politice vůči Turecku. Došla mu trpělivost s čím dál víc nedemokratickým režimem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a chce na něj tvrdě zatlačit. Evropská unie bude postoj Německa zřejmě následovat. Berlín vytýká Turecku porušování lidských práv a svévolné zatýkání po loňském pokusu o vojenský puč. Mezi zadrženými je i 22 německých občanů.

"Potřebujeme, aby naše politika vůči Turecku nabrala nový směr," prohlásil ve čtvrtek německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel.

"Nemůžeme pokračovat jako dosud. Ankara musí pochopit, že její politika není bez následků," uvedl dále.

Německé občany varoval, že při návštěvě Turecka riskují zatčení, a proto bude lepší se zemi vyhnout. Firmám oznámil, že úřady nemohou zajistit bezpečnost jejich investic v Turecku, kde vidí "hrozbu svévolného zabavování majetku z politických důvodů". Berlín zvažuje, že zruší státní podporu vývozu a investic do Turecka, což by poškodilo turecké hospodářství.

Puč, čistky a údajní rukojmí

◼ V červenci loňského roku se část turecké armády pokusila o puč proti prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi a tehdejší vládě.

Úřady obvinily z pokusu o převrat v USA žijícího muslimského klerika Fethullaha Gülena a jeho příznivce.

Gülenův podíl na puči zatím není jasný, i když měl v armádě velký vliv.

◼ Od té doby probíhají v Turecku čistky údajných Gülenových příznivců. Podle turecké opozice bylo uvězněno přes 50 tisíc lidí – kvůli získání místa ve věznicích museli být předčasně propuštěni někteří kriminálníci.

Přes 145 tisíc lidí přišlo o zaměstnání – od vojáků a policistů po soudce, učitele nebo manažery firem.

◼ V úterý turecký soud schválil zatčení šesti lidskoprávních aktivistů, kteří byli na tureckém ostrově Büyükada na semináři o digitální bezpečnosti.

Mezi nimi i Němce Petera Steudtnera. Mimo jiné kvůli spolupráci s gülenisty, píše turecký tisk.

Existuje podezření, že Steudtner by mohl být spolu s dalšími zadrženými Němci vyměněn za turecké vojáky, kteří v Německu požádali o azyl, píše list The Guardian.

V Turecku jsou možné "ty nejabsurdnější věci", uvedl Gabriel s narážkou na zatýkání údajných i skutečných odpůrců režimu.

V úterý potvrdil turecký soud zatčení šesti lidskoprávních aktivistů, mezi nimiž je i jeden Němec. Podle Gabriela jsou obvinění vykonstruo­vaná. Německo si navíc stěžuje, že mu turecké úřady brání ve styku s jeho zatčenými občany.

Gabriel prohlásil, že se spolu s kolegy z dalších zemí unie chystá jednat o tom, jaký má současná situace vliv na jednání o vstupu Turecka do Evropské unie.

Pravděpodobnost vstupu je sice malá, ale mluví se o vytvoření celní unie mezi Tureckem a EU. Ankara stojí o rozšíření obchodních vztahů s Evropou.

Z výroků německého ministra zahraničí se ale zdá, že už ani to nepřipadá nyní v úvahu.

"Prohlášení německého ministra jsou nepřijatelná a politicky motivovaná," řekl Ibrahim Kalil, mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Mají "pošpinit" tureckou ekonomiku.

Tvrdý postoj svého ministra zahraničí k Ankaře naopak podpořila německá kancléřka Angela Merkelová. "Navrhovaná opatření jsou nutná," uvedla.

Mluvčí německé vlády Steffen Seibert už ve středu prohlásil, že "je důležité přezkoumat" evropskou pomoc Turecku.

Podle agentury Reuters jde o narážku na tři miliardy eur, které Evropská unie loni přislíbila Ankaře, pokud pomůže zastavit uprchlíky směřující z jejího území na řecké ostrovy. Část těchto peněz už byla vyplacena.

Je to poprvé, kdy změnou dohody hrozí některá evropská země, dosud vždy hrozili unii turečtí politici. Turci vyhrožovali, že pokud s nimi unie nebude jednat rychleji a nezruší jim víza do Evropy, posadí uprchlíky "do autobusů" a pošlou je rovnou na evropské hranice. V Turecku momentálně žije okolo tří milionů registrovaných syrských uprchlíků.

Německo-turecká roztržka je výsledkem zhoršování vztahů po loňském červencovém pokusu o puč v Turecku. Německo i další země Evropské unie kritizovaly masové zatýkání v Turecku, stejně jako omezování svobody slova a rostoucí autoritářské tendence prezidenta Erdogana. Ten naopak obviňoval Německo z fašistických postojů.

Kromě Německa roste i napětí mezi Tureckem a Spojenými státy. Turecká státní tisková agentura zveřejnila v úterý údaje o tajných amerických základnách v Sýrii. Pentagon pak naznačil, že informace pocházejí od turecké vlády a ohrožují vojáky bojující v Sýrii proti teroristické organizaci Islámský stát.

Mluvčí tureckého prezidenta ale ve čtvrtek popřel, že by informace předala médiím vláda.

Související