Volání po zásadní důchodové reformě se objevuje v předvolebních programech většiny politických stran, byť zatím bez konkrétních obrysů. Někdejší premiér a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla (ČSSD) je ale přesvědčen, že současný systém je udržitelný. A to i přesto, že česká populace stárne.

"Z dlouhodobých projekcí je zřejmé, že ani do roku 2080 se demografické parametry nezmění natolik, aby byly příčinou rozvratu systému," říká hlavní poradce sociálnědemokratického předsedy vlády Bohuslava Sobotky.

Špidlův tým z Úřadu vlády vypracoval studii, v níž hodnotí penzijní reformy v zemích od jihoamerického Chile po země střední a východní Evropy. Hlavním sdělením analýzy je, že ústup současné vlády od privatizace penzijních účtů je správnou cestou. Stejně tak autoři chválí Sobotkovy ministry za zastropování věku odchodu do penze (65 let) a za změnu ve valorizaci důchodů. Například hlavní ekonom UniCredit Bank přitom nová pravidla označil za otevření dveří k budoucí rozpočtové neodpovědnosti.

2,2 člověka

v práci připadalo na jednoho českého penzistu v roce 2015. Propad má přijít v letech 2050 až 2060.

"Řešení současných a budoucích otázek spjatých s penzijním systémem nesouvisí nijak nutně s nějakou domnělou ‘velkou‘ reformou a je na ně možné reagovat prostřednictvím řady, byť významných parametrických úprav systému," píše se ve studii s tím, že mezi ně má patřit zvyšování podílu HDP vydávaného na penze a posilování změn ve třetím pilíři. "Myslím, že se tady straší tím, že systém je nestabilní. Není to vůbec pravda," dodává jeden ze spoluautorů analýzy Vít Klepárník, který v roce 2011 se současným premiérem Sobotkou založil levicový think-tank CESTA.

Pravicová opozice to vidí jinak. TOP 09 vládní koalici vyčítá, že zrušila druhý pilíř. "S vlastním návrhem důchodové reformy přitom nepřišla. Pouze prohlubovala dluh na důchodovém účtu, kvůli čemuž je současný penzijní systém neudržitelný," uvedla místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová.

Druhý pilíř, který zavedla vláda Petra Nečase (ODS), lidem umožňoval odesílat tři procenta povinných odvodů nikoli do průběžného systému, ale do penzijního fondu na svůj individuální účet. Zájemci ale museli přidat ještě dvě procenta ze svého.

komentář: Krásný život důchodce Špidly

O potřebě stabilizace systému mluví i ministr financí Ivan Pilný (ANO), který při nedávném nástupu do funkce prohlásil, že mladí se v otázce penzí nemohou spoléhat na stát, protože ten na ně časem nebude mít.

Než hledání receptu na rostoucí počet důchodců je podle Špidly důležitější to, zda státní správa dokáže zareagovat na rostoucí ekonomiku a například také na nastupující robotizaci průmyslu. "Koláč, tedy HDP, bude narůstat, ale náš současný nůž je tupý a není schopný z něj uříznout dostatečný díl," myslí si Špidla, který vzor vidí například ve Švédsku, kde mají jeden z nejstabilnějších systémů na světě. Špidla je nakloněný i rozvíjení zaměstnaneckých důchodových systémů, které organizují a financují firmy.

Budoucí vláda by se také podle Špidly měla zaměřit na snižování rozdílu ve výši mužských a ženských penzí. Ten je způsoben nejen tím, že ženy v průměru mají o 22 procent menší platy, ale i tím, že z pracovního procesu na několik let vypadnou, když se starají o děti. Podle Špidly by se rodiče měli do práce vracet s platem poměrně navýšeným o "zameškaná" léta.

Výchovu dětí plánují ocenit lidovci. "Chceme důchodový bonus za dítě. Kdo pracuje a zároveň vychovává děti, měl by platit nižší odvody a mít dostatečně vysoký důchod," uvedl místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.