Německý filozof Martin Heidegger kdysi napsal, že "básnicky bydlí člověk". Chtěl tím snad říci, že náš habitat je v interpretaci světa, a nikoli ve světě samotném. Žijeme v jazyce (a pouze v jazyce lze básnit, pouze v jazyce lze lhát) a jazyk není věc samotná (pes), ale její symbol (slovo pes, které má i jiný význam, třeba podvodník). Jeden je svět reálný, druhý je svět symbolů (třeba tento článek nebo kniha). Mýtus není něco, co je nebo není pravdivé, co lépe nebo hůře odráží realitu, ale samotná gramatika našeho chápání světa, jsou to volky nevolky naše brýle, náš rámec, náš jazyk, naše interpretační cestičky. Heidegger jistě nebyl daleko od pravdy. A už vůbec ne, budeme-li za básně považovat binární kód, který se přece také opakuje a rýmuje. Počítačový program, aplikace, hra, algoritmus − to vše lze číst jako nejexaktnější a nejmodernější formu mýtu. Kdo se dívá do virtuální reality, dívá se nikoli ven, ale dovnitř. Virtuální brýle a to, co se na nich "třídimenzionálně" zjevuje, jsou jen (velice mocnou) berličkou vaší vlastní fantazie, která z obrazců a děje vytváří "reálnou virtualitu". Člověk bydlí zejména virtuálně.

Žijeme v době, kdy je již myslitelné − nikoli ovšem žádoucí či zatím proveditelné −, že by člověk žil svůj život na internetu. Již dnes na něm čím dál tím větší část života vedeme. "Tam" mám všechny kamarády najednou, ať jsou, kde jsou (zkolabovaná vzdálenost), mám tam zábavu, stěhuje se mi tam práce. "Nový prostor" luxuje čím dál tím více materiálních věcí z našeho okolí a přetavuje je v pouhou duši, smysl, algoritmus, program, účel. Z budíku zbyla "budíkovitost" (algoritmus), ale ve své fyzické podobě budíky vymírají. To samé se stalo diářům, albům, stopkám, hodinkám, Zlatým stránkám, knihám, VHS kazetám… To vše už se odstěhovalo do amateriální dimenze, amateriálního světa, který si na internetu budujeme. Žijeme ve fascinující době, kdy na vlastní oči v přímém přenosu sledujeme evaporaci, vypařování, mizení věcí, žijeme v době přetavování, překládání materiálních věcí do jejich čistě nehmotné, duševní podoby.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru