Zatímco ještě loni v létě bylo snadné udržet hodnotu úspor na termínovaném či spořícím účtu v bance, letos už to nejde. Brání tomu rychlejší tempo růstu cen. Inflace se poprvé po čtyřech letech dostala v lednu nad hranici dvou procent a podle centrální banky se tam udrží nejméně do druhé poloviny příštího roku.

"Vzhledem k rostoucí ekonomice a z toho plynoucího zvyšování mezd lze očekávat, že inflační tlaky jen tak nepovolí," myslí si hlavní analytik HN Leoš Rousek.

Lidem, kteří si za naspořené peníze chtějí v budoucnu pořídit alespoň stejné množství zboží a služeb, nezbývá než se poohlédnout po vyšším výnosu, se kterým se ale pojí větší riziko.

Kromě nákupu nemovitosti nebo investic do akcií či dluhopisů volí Češi stále častěji podílové fondy. Na konci prvního čtvrtletí v nich měli uloženo už 445 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 15 procent.

Výraznější růst úroků na běžných nebo spořicích účtech či na termínovaných vkladech se podle ekonomů nedá čekat ani poté, co Česká národní banka zvýší ve snaze zkrotit inflaci úrokové sazby. Stát by se to mohlo poprvé po téměř deseti letech už v srpnu nebo v září.

Úspory se dostávají pod tlak

"Scénáři, že bankovní rada přistoupí ke zvýšení sazeb už na svém zasedání 3. srpna, dávám pravděpodobnost 60 procent. Domnívám se, že sazby porostou o 0,2 procentního bodu," uvedl analytik Generali Investments CEE Martin Pohl. Podle něj mají banky dost peněz a nemusí mezi sebou soupeřit o klienty. Proto se spíše než o zvyšování úroků na vkladech budou snažit o růst vlastních marží.

Také podle ekonoma Moody's Analytics Martina Janíčka přistoupí centrální banka ke zvýšení sazeb o 0,2 procentního bodu nejspíš už letos ve třetím čtvrtletí.

"Úroky na běžných či spořicích účtech půjdou po zvýšení sazeb ČNB nahoru pomalu, zpočátku skoro vůbec. Peněz bude v bankách pořád hodně, a navíc i klíčová úroková míra pod 0,5 procenta je stále velmi nízká," uvedl Janíčko.

Až centrální banka poprvé zvýší sazby, na běžných a spořicích účtech se to téměř neprojeví. O něco větší šance na vyšší úrok mohou mít lidé podle analytika BH Securities Martina Vlčka u termínovaných vkladů.

"U vkladů na více než jeden rok se úroky mírně zvednou, pravděpodobně brzy poté, co se ČNB rozhodne jít poprvé se sazbami nahoru. Zahrnout by mohly i určité očekávání dalšího růstu sazeb, takže se mohou zvýšit o více, než bude skutečné zvýšení sazby ČNB," uvedl Vlček.

Důležitou roli v budoucím úročení českých vkladů budou hrát také rozhodnutí zahraničních centrálních bank, zejména Evropské centrální banky a amerického Fedu. Čím pomaleji budou tyto klíčové instituce zpřísňovat svoji měnovou politiku, tím menší tlak vznikne na ČNB, aby rychle zvyšovala sazby.

Evropská centrální banka už od března 2015 nakupuje každý měsíc dluhopisy za desítky miliard eur. Tím dodává na trh nové peníze a tlačí úroky dolů.

Takzvané kvantitativní uvolňování potrvá nejméně do konce letošního roku, pak by mělo dojít k jeho postupnému utlumování.

"ČNB musí zohledňovat situaci v eurozóně. Teprve s návratem měnové politiky Evropské centrální banky k běžným nástrojům, tedy nejdříve ve druhé polovině příštího roku, lze očekávat citelnější vliv na růst sazeb na běžných a spořicích účtech a termínovaných vkladech českých bank. Do té doby si klienti ničeho nevšimnou," odhaduje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Podle Martina Janíčka se kvůli nízkému úročení vkladů dá i nadále očekávat silná poptávka po podílových fondech, nemovitostech či akciích. "Zájem dále poroste, ale patrně o něco pomalejším tempem," odhaduje Janíčko.

Ani analytik BH Securities Martin Vlček nečeká, že by pozvolný růst úrokových sazeb přinesl změnu. "V oběhu je pořád obrovský přebytek peněz, které hledají rozumný výnos. Určitý dopad by však mohl nastat uvnitř dluhopisových investic, kde investoři pravděpodobně přesunou část peněz z dluhopisů s dlouhou dobou splatnosti například 10 nebo 30 let do termínovaných účtů s fixací několika let," prohlašuje.