Narodil se v Česku, jmenuje se Karel IV. a patří mezi nejoblíbenější odrůdy tuzemského česneku kvůli své štiplavé chuti i velikosti palic. Momentálně patří mezi ty odrůdy, na kterých záleží, jak moc letošní domácí česnek podraží. Důvod je jednoduchý, bylo sucho a česneku se urodilo méně. Kromě tuzemských zákazníků se to dotkne i spotřebitelů v zahraničí, kde je český česnek velmi žádaný.

Před pár dny skončila sklizeň jarních odrůd a pěstitelům ukázala, že mají o dvacet procent menší výnosy. Čeká se proto, jak bude vypadat sklizeň pozdních odrůd, mezi něž patří právě Karel IV. Ta teprve začíná, takže o ceně bude jasno zhruba začátkem srpna.

U pozdních odrůd jsou ale zemědělci mírně optimističtí. "Neutrpěly suchem tolik jako ty jarní. Přesto si ale myslím, že většina farmářů zvýší ceny," říká pěstitel Josef Bernát.

98,5 milionu

korun dosáhl loňský vývoz česneku z Česka. V roce 1999 to bylo jen 3,5 milionu.

Nejvíc se to podle něj dotkne běžných spotřebitelů, protože ceny pro velkoodběratele nebo vývozce už jsou nasmlouvány předem. Na sucho tak zřejmě nejvíc doplatí domácnosti, které nakupují v obchodech a na trzích. Právě ty přitom pěstování českého česneku přibližně před patnácti lety zachránily, když mu kvůli výraznější chuti začaly dávat přednost před dovozovým čínským s velkými palicemi.

Farma z Bělé na Semilsku, která se specializuje právě na záchranu českých odrůd a pěstuje například i zvláštní odrůdu pro lidi s nemocným žlučníkem, už teď ví, že bude muset zdražovat. Na začátku prázdnin zahájila prodej raného česneku se 140 korunami za kilogram. "Na začátku sklizně pozdních odrůd uvažujeme o zdražení o 10 až 20 korun na kilogram," říká Alena Mihulková, spolumajitelka farmy Český česnek z Podkrkonoší.

V tuzemsku vyšlechtěný česnek se v zahraničí prodává kvůli výraznému aroma a velikosti palic, které se pohodlně loupají. "V Evropě je český česnek pojem," uvádí Jan Kozák ze šlechtitelské a pěstitelské rodiny. Vadí mu, že velké řetězce dávají přednost levnému dovozovému česneku. I proto podle něj čeští pěstitelé většinu produkce vyváží, aby víc vydělali.

Výrazný nárůst vývozu začal v novém století. V roce 1999 se z Česka vyvezl česnek za 3,5 milionu korun do evropských zemí. Loni to už bylo bezmála třicetkrát víc, 98,5 milionu. Největšími odběrateli jsou Rumunsko, Slovensko a Velká Británie. Neplatí už ale, že v dovozu je jedničkou Čína. Současným dovozovým králem českých supermarketů je Španělsko se 3,5 milionu kilogramů česneku.

Právě masivní dovoz v devadesátých letech český česnek téměř vyhubil, v současnosti ale semenářské a pěstitelské firmy nestíhají vyhovět poptávce. "Jsme druzí v Evropě co do počtu registrovaných vyšlechtěných odrůd a většina jde na vývoz. Poptávka je větší, než stíháme plnit," říká Jan Prášil z firmy Semo Smržice, která se na znovuzrození českého česneku výrazně podílela. Během posledních několika let si zaregistrovala čtyři druhy česneku pojmenované po českých králích.

Vývoz českého česneku mezi lednem 2016 a lednem 2017: