Těch pár metrů čtverečních, které sloužily roky jako pracovna Antonína Holého v sídle Ústavu organické chemie a biochemie a které budou k vidění pro veřejnost, se na první pohled ničím nevymyká. Knihy, počítač, lejstra, sofa. Jenže odkaz muže, který v nich a v laboratořích na pražském Flemingově náměstí strávil desítky tisíc hodin, dalece překračuje zdejší zrekonstruované zdi. Je to patrné zvlášť nyní, pět let po jeho úmrtí 16. července 2012: nikdy nebylo zřetelnější, že špičková věda může zachraňovat životy a zároveň být finančně tak lukrativní. V loňském roce na účty ústavu doputovalo rekordních 3,2 miliardy korun z licenčních poplatků. Naprostou většinu z toho představují příjmy právě z patentů Antonína Holého a jeho spolupracovníků.

Peníze jsou od jedné z největších farmaceutických společností světa, americké Gilead Sciences, jež má k patentům práva. Komerční úspěch je spojen především se sloučeninou tenofovir, která je základem léků Truvada a Viread, jež pomáhají lidem trpícím HIV/AIDS. Po celém světě žije zhruba 37 milionů pacientů, kteří medikament používají. Lékařskou komunitou je považován za nejlepší prostředek, jak zpomalit nebo zastavit rozvoj zákeřné nemoci.

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?