Luboš Kreč
Těch pár metrů čtverečních, které sloužily roky jako pracovna Antonína Holého v sídle Ústavu organické chemie a biochemie a které budou k vidění pro veřejnost, se na první pohled ničím nevymyká. Knihy, počítač, lejstra, sofa. Jenže odkaz muže, který v nich a v laboratořích na pražském Flemingově náměstí strávil desítky tisíc hodin, dalece překračuje zdejší zrekonstruované zdi. Je to patrné zvlášť nyní, pět let po jeho úmrtí 16. července 2012: nikdy nebylo zřetelnější, že špičková věda může zachraňovat životy a zároveň být finančně tak lukrativní. V loňském roce na účty ústavu doputovalo rekordních 3,2 miliardy korun z licenčních poplatků. Naprostou většinu z toho představují příjmy právě z patentů Antonína Holého a jeho spolupracovníků.
Peníze jsou od jedné z největších farmaceutických společností světa, americké Gilead Sciences, jež má k patentům práva. Komerční úspěch je spojen především se sloučeninou tenofovir, která je základem léků Truvada a Viread, jež pomáhají lidem trpícím HIV/AIDS. Po celém světě žije zhruba 37 milionů pacientů, kteří medikament používají. Lékařskou komunitou je považován za nejlepší prostředek, jak zpomalit nebo zastavit rozvoj zákeřné nemoci.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Byznys podle HN
Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?
Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
