Těch pár metrů čtverečních, které sloužily roky jako pracovna Antonína Holého v sídle Ústavu organické chemie a biochemie a které budou k vidění pro veřejnost, se na první pohled ničím nevymyká. Knihy, počítač, lejstra, sofa. Jenže odkaz muže, který v nich a v laboratořích na pražském Flemingově náměstí strávil desítky tisíc hodin, dalece překračuje zdejší zrekonstruované zdi. Je to patrné zvlášť nyní, pět let po jeho úmrtí 16. července 2012: nikdy nebylo zřetelnější, že špičková věda může zachraňovat životy a zároveň být finančně tak lukrativní. V loňském roce na účty ústavu doputovalo rekordních 3,2 miliardy korun z licenčních poplatků. Naprostou většinu z toho představují příjmy právě z patentů Antonína Holého a jeho spolupracovníků.
Peníze jsou od jedné z největších farmaceutických společností světa, americké Gilead Sciences, jež má k patentům práva. Komerční úspěch je spojen především se sloučeninou tenofovir, která je základem léků Truvada a Viread, jež pomáhají lidem trpícím HIV/AIDS. Po celém světě žije zhruba 37 milionů pacientů, kteří medikament používají. Lékařskou komunitou je považován za nejlepší prostředek, jak zpomalit nebo zastavit rozvoj zákeřné nemoci.
Miliardy a miliardy
Příjmy z Holého patentů průběžně rostou. Ze 600 milionů před deseti lety až na zmíněných 3,2 miliardy korun za loňský rok. Za celou poslední dekádu poslal Gilead do Prahy na 20 miliard. Ústav organické chemie je díky tomu finančně suverénně nejúspěšnější badatelskou organizací v Česku.
Letošní tržby budou ovšem podstatně nižší − nejlukrativnějším patentům vypršela v květnu ochranná lhůta. Za letošní rok proto ústav dostane zhruba jen miliardu korun.
Přítok peněz ale úplně nevyschne, takže na Flemingově náměstí i nadále zůstanou premianty v transferu akademických objevů do komerční sféry. S vedením Gileadu vyjednal ústav novou smlouvu, a bude tak mít podíl i z prodeje léků, na něž už se ochrana patentů nevztahuje.
"Je to na dobu 10 let od uvedení na trh. Léky se v listopadu 2015 skutečně začaly prodávat a jenom za loňský rok už nám přinesly přes 350 milionů korun," říká ředitel ústavu Zdeněk Hostomský. "Čili ústav ani po letošním květnu nic moc nepocítí. Ony končící patenty jsou zároveň určitá příležitost, abychom přestali být vnímáni jako nejbohatší ústav Akademie věd a do popředí vystoupila kvalita naší vědy," dodává.
O skutečnosti, že dejvické pracoviště zhruba o sedmi stovkách zaměstnanců má luxusní finanční zázemí, svědčí i pohled do jeho čerstvě zveřejněné výroční zprávy za rok 2016. Na bankovních účtech mu leží 6,5 miliardy korun, dalších 844 milionů korun má ve státních dluhopisech. Žádné riskantnější investice typu akciových spekulací si s ohledem na svůj status veřejné výzkumné organizace nemůže ze zákona dovolit.
Budova s bustou
To byl také jeden z důvodů, proč v posledních třech letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí areál v Dejvicích. Vyšla na více než dvě miliardy korun a ústav ji zaplatil celou sám. Její součástí byla i stavba zbrusu nového, hypermoderního pavilonu uprostřed vědeckého komplexu. Pro svůj kulovitý, provokativní design dostala od pracovníků ústavu přezdívku květák.
K čemu slouží, popsal HN už před časem jeho duchovní otec, bývalý ředitel ústavu a Holého žák Zdeněk Havlas. "Nová budova má sloužit hlavně výzkumu v organické chemii. V nadzemních podlažích jsou chemické laboratoře, v podzemních patrech je jednak technické zázemí celého areálu, jednak sklady, garáže, strojovny," říká Havlas.
Když se v prostorách pavilonu loni v září odhalovala busta Antonína Holého u příležitosti jeho nedožitých 80. narozenin, přijel na ceremonii i generální ředitel Gileadu John C. Martin. Návštěva jednoho z nejmocnějších mužů farmaceutického průmyslu, který stojí v čele firmy s tržní kapitalizací 92 miliard dolarů, ukázala, jak významné pro jeho podnik objevy Antonína Holého byly.
Ústav se ovšem snaží zpeněžit i bádání mladších kolegů, už několik let proto vlastní dceřinou firmu IOCB TTO. Tato společnost má široký záběr od medikamentů pro zvířata až po léky na rakovinu. V loňském roce hospodařila se ziskem 26 milionů korun.
