Vláda finišuje s dohodou o vykoupení vepřína v Letech u Písku, stojícího na místě protektorátního lágru pro Romy. "Nevidím důvod, proč by se měl obchod zatrhnout," říká optimisticky ministr kultury Daniel Herman. Znamená to tedy, že z místa, kde v letech 1942 a 1943 zemřelo pod dohledem českých dozorců 327 internovaných Romů, konečně zmizí páchnoucí prasečák a Česko vybuduje obětem romského holokaustu důstojný památník? Bylo by to skvělé, ale s optimismem pomalu.

O vykoupení prasečáku se mluví od roku 1995 a skutek pokaždé utek. Intenzivně o něm jednala vláda Jiřího Paroubka, mluvila o něm vláda Mirka Topolánka… a nic. Jednou to vázlo na podmínkách firmy AGPI, podruhé na nedostatku peněz kvůli krizi, takže nestane se něco do třetice? Důvody, proč nepropadat přehnanému optimismu, tady jsou. Vše se děje na poslední chvíli, do voleb zbývají tři měsíce. V květnu ministr pro lidská práva Chvojka prohlašoval, že dohoda bude uzavřena do 10. června. Je půlka července a stále se vedou jednání "o způsobech stanovení struktury ceny". A ministerstvo financí podle mluvčího zatím s žádnou částkou "v parametrech státního rozpočtu na příští rok nepočítá". Ne, to nevypadá, že je ruka v rukávě. Je možné, že v září, kdy už budou volby za dveřmi a všichni budou mít jiné starosti, dojde na okřídlené "mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždycky".

Důvod, proč vepřín pořád stojí, je zřejmý: konzistentní pravolevý populismus. Žádný aktuální výzkum sice neexistuje, ale je jasné, že investice několika set milionů do vykoupení vepřína by byla vysoce nepopulární. Naznačuje to například postoj prezidenta Miloše Zemana, který (skoro) vždy perfektně ví, kudy vanou větry veřejného mínění. Prezident chce vepřín zachovat, protože bourání by byla "překážka v podnikání" a vznikla by "jen prázdná plocha, nic víc". Zeman tak kapitalizuje odpor většinové společnosti k Romům, který dobře ilustruje průzkum Eurobarometru z roku 2015, podle kterého by jen 29 procentům Čechů vůbec nevadilo, kdyby měli v práci jako kolegu Roma, a fakt, že si jejich dítě vybralo romského partnera, by skouslo jen jedenáct procent Čechů. Antipatie k Romům je silná, a když nahlédneme do jakékoliv internetové diskuse o vykoupení vepřína v Letech, je zřejmé, že se − někdy až odporným způsobem − promítá i do tohoto problému.

Ve světle toho všeho není potřeba plýtvat optimismem. Přesto je třeba jasně říci, že pokud k vykoupení vepřína přece jen dojde, půjde o jeden z nejvýraznějších počinů končící vlády. Bude to zásadní civilizační vzkaz jdoucí vysoko nad běžný provoz, zpráva, že se v Česku držíme i jiných hodnot než těch, které lze vyjádřit skrze kolonky má dáti − dal. Takže uvidíme: Máme skutečně na to, aby morálka a pieta zvítězily nad ovarem a jitrnicí?