Nezaměstnaných je nejméně za posledních 19 let. Až na výjimky platí, že každý, kdo chce a může pracovat, zaměstnání najde. Příznivé podmínky pro ty, kdo práci nabízejí, ale zároveň znamenají více problémů pro firmy, jež pracovní sílu potřebují. Některé z nich už nyní musí odmítat část zakázek, protože by na nich neměl kdo pracovat. Ty, které naopak například kvůli sezonním vlivům čelí nižší poptávce, si zaměstnance raději podrží, aby o ně nepřišly.

Míra nezaměstnanosti v červnu klesla na čtyři procenta a Česko v tomto ohledu vévodí celé Evropské unii. Počet volných pracovních míst dokonce dosáhl historického rekordu 183 500. Už přitom nejde jen o kvalifikované zaměstnance, ale také o běžné dělníky.

Ekonomové upozorňují na to, že kvůli nedostatku zaměstnanců roste česká ekonomika pomaleji, než by mohla. "Současná úroveň nezaměstnanosti se čím dál víc stává spíš ekonomickou nevýhodou než výhodou," říká například hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Zvyšování mezd nestačí

Firmy se snaží situaci řešit především zvyšováním mezd. Přidávat musí nejen proto, aby nové zaměstnance získaly, ale také se brání rostoucímu tlaku konkurence, která se snaží pracovníky přetáhnout k sobě. Průměrná mzda i proto loni v Česku meziročně vzrostla o 4,2 procenta, letos má být tempo ještě vyšší.

Za více peněz ale firmy nezískávají odpovídající nárůst produktivity práce. "Stávající růst mezd tím pádem Česko v porovnání se srovnatelnými ekonomikami připravuje o konkurenceschopnost," říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Růst mezd navíc může od vstupu do Česka odradit některé zahraniční čistě výrobní firmy, pro které je levná a kvalifikovaná pracovní síla rozhodujícím faktorem.

Infografika: Komu rostou platy?

Investiční pobídky, kterými stát do Česka láká zahraniční firmy, ale nezmizí. "Smysl pobídek nespočívá pouze v tvorbě nových pracovních míst, podporují investice jako takové," tvrdí mluvčí agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest Petra Menclová. Systém pobídek však podle ní projde změnou tak, aby cílil i na investice s vyšší přidanou hodnotou.

Dalším možným řešením nedostatku zaměstnanců je obsazování volných pozic pracovníky ze zahraničí. V příhraničních oblastech se to částečně daří díky Polákům a Slovákům. Větší příliv pracovních sil z těchto zemí ale omezuje fakt, že se jejich občané raději za prací vydávají do západních zemí unie, kde si vydělají více peněz.

Dovoz pracovníků ze zemí mimo EU − jako je například Ukrajina − pak naráží na nutnost získat pracovní povolení. České úřady vyřídí několik set takových žádostí měsíčně, firmy ale potřebují řádově více lidí.

Češi zároveň odcházejí pracovat do zahraničí. Odhady ministerstva práce a so­ciálních věcí ukazují, že od roku 2009 do roku 2015, za který jsou dostupná poslední data, se počet Čechů pracujících jen v zemích EU a ve Švýcarsku zvýšil o více než 30 tisíc a přesáhl 114 tisíc.

Zatímco polská vláda se snaží přesvědčit občany pracující v zahraničí k návratu pomocí kampaně Návraty a slovenské IT firmy se o něco podobného pokusily loni v tuzemsku, Česko nic takového zatím neplánuje. Podle hlavního analytika HN Leoše Rouska navíc není jasné, zda by taková kampaň vůbec pomohla. "Osvědčený způsob, jak se v tržní ekonomice vyrovnat s nedostatkem, je zvýšit cenu včetně ceny práce. Přilákat Čechy z ciziny zpět domů bez vyšších výdělků půjde těžko."

Prostor dostanou technologie

Pokud bude nedostatek pracovníků přetrvávat i nadále, na čemž se ekonomové pro zbytek letošního roku shodují, bude řada firem čelit poklesu ziskovosti. "Budou stát před rozhodováním, zda nahradí část lidské práce technologiemi, nebo přemístí své provozy do zemí s nižší cenou pracovní síly. V praxi zřejmě budou patrné oba zmíněné trendy," odhaduje Sobíšek.

Podle Kovandy spočívá řešení především v investicích, které umožní vyprodukovat více zboží za stejný čas: "Firmy nyní mají díky ekonomické prosperitě a růstu vlastní ziskovosti snazší přístup k vyspělým technologiím a třeba i zahraničnímu know-how, mohou modernizovat a inovovat. Kdo zaspí s investováním v dobrých časech, o to více zapláče v časech špatných." Ti ostatní si naopak podle Kovandy budou moci dál dovolit rychle zvyšovat mzdy, aniž by to ohrožovalo jejich konkurenceschopnost.

Že správně uchopený růst mezd může být nakonec přínosem, si myslí i majitel chemičky Fosfa Ivan Baťka: "Zvýšením mezd na sebe vytváříte tlak − vývoj opět musí pracovat na lepších výrobcích, obchod musí lépe prodávat a hledáte, kde zefektivnit výrobu. Ve výsledku se zase posunete výrazně dál."