Dokumentaristu, fotografa, ekologického aktivistu a v neposlední řadě i politika Nicolase Hulota bez úspěchu lákali do svých vlád hned tři francouzští prezidenti. Uspěl až Emmanuel Macron, který někdejší hvězdě televizních přírodopisných dokumentů nabídl post ministra pro životní prostředí. 

Hulot, který se během natáčení dokumentárních pořadů Ushuaia potápěl se žraloky nebo se málem zřítil ve vzdušném balónu v Mexiku, hodlá Francii provést náročnou cestou na snížení závislosti na jaderné energetice. Pod jeho taktovou Francie do roku 2025 možná uzavře až 17 jaderných reaktorů. Informaci Hulot řekl v úterý rozhlasové stanici RTL. Nukleární energie by podle něj měla tvořit jen polovinu energetického mixu země. V zemi v současnosti stojí 58 reaktorů.

Macron převzal slib po svém předchůdci

Socialistický prezident Francois Hollande ještě během své předvolební kampaně v roce 2012 sliboval, že Francie sníží svoji závislost na jádru. V roce 2015 prosadil zákon, který zemi galského kohouta zavazuje k snížení závislosti na jaderné energetice ze současných 75 procent na 50 procent, a to do roku 2025. Pro zemi, která léta patřila mezi největší zastánce jádra, to byl významný obrat.

Tento závazek po Hollanovi převzal i jeho bývalý ministr hospodářství a nyní prezident Emmanuel Macron. Ten si do své vlády vybral dlouholetého kritika jaderné energie Hulota, který dříve odmítl nabídky na ministerský post od Jacquese Chiraka, Nicolase Sarkozyho i právě Francoise Hollanda. Místo toho ale prezidentům, ať už z levice, tak i pravice, radil. Podílel se také na vypracování Pařížské klimatické dohody. Až nyní se Hulot domnívá, že věci se mohou měnit, a to díky Macronovi.

"Myslím si, ale nejsem o tom úplně přesvědčen, nová politická situace přináší možnosti pro změny, a to nemohu ignorovat," vysvětlil Hulot, proč vyslyšel právě až Macronovu nabídku.

Hulot se okamžitě ponořil do tématu jaderné energetiky. Původně se někteří investoři i experti obávali, že bude jako dlouholetý kritik postupovat razantně a rychle, to se ale zatím nepotvrdilo. Nový ministr bude postupovat pragmaticky, hodlá posoudit uzavírku každé elektrárny zvlášť.

"Abychom dosáhli našeho cíle, tak je jasné, že budeme muset zavírat reaktory. Bude to možná 17 reaktorů. Každý reaktor je ale ve velmi rozdílné ekonomické, sociální a bezpečnostní situaci, takže se na to musíme ještě podívat," uvedl tento týden ministr pro životní prostředí pro RTL rádio.

"Jedná se o velmi zajímavé prohlášení, protože je to vůbec poprvé, co francouzská vláda představila podobná čísla. Je to také poprvé co vůbec máme vládu, která je ochotná odstoupit od dogma nezavírání elektráren," uvedla pro agenturu AFP Charlotte Mijeonová, mluvčí francouzské nevládní organizace kritické k jádru Sortir du nucléaire.

Elektrárny stárnou

Francouzské jaderné elektrárny stárnou. Původní životnost byla stanovena na 40 let a průměrné "stáří" elektráren se podle francouzského tisku pohybuje kolem 30 let. Celkem 15 z celkového počtu 58 reaktorů je pak starších 35 let, podotýká server France24.

Vůbec nejstarší je elektrárna Fessenheim poblíž hranic s Německem, jenž byla postavena v roce 1977. O jejím uzavření se ve Francii hovoří už léta. To také patřilo mezi hlavní předvolební sliby předchozího prezidenta Hollanda. Proti se ale postavily tamní odbory i někteří tamní politici. Ti se obávali ztrát pracovních míst.

Až loni v dubnu tehdejší ministryně pro životní prostředí Segelene Royalová slíbila, že Fessenheim  bude odpojena ze sítě ve chvíli, kdy se spustí nová elektrárna, kterou Francouzi aktuálně staví ve Flamanville v Normandii.

Jenže její výstavba se už několik let komplikuje. Původně měla fungovat už v roce 2012,  teď se ale mluví až o roku 2019.

Ruku v ruce s opožďováním výstavby Flamanville rostly také náklady. Nejprve se odhadovalo, že dosáhnou na 3,3 miliardy eur, nyní se závěrečný účet odhaduje na 10,5 miliard eur.