Až osm stovek migrantů se před několika dny pokusilo zdolat dvojité oplocení, které dělí severoafrickou španělskou enklávu Ceuta od Maroka. Tři stovky pronikly za první plot, do města se ale nedostal ani jeden. Úřady pokus nepřekvapil, očekávaly ho už dlouho. Odhadují, že v horách poblíž hranice s Marokem živoří až 1500 afrických migrantů, kteří sní o lepším životě na druhé straně plotu.

Hlavní migrační trasa sice vede stále přes Itálii, sílící nápor běženců z Afriky ale v posledním půlroce zasáhl i Španělsko. Migranti míří do jeho severoafrických enkláv, jako je již zmíněná Ceuta, připlouvají ale hlavně z Maroka do evropské Andalusie. Za první polovinu roku dorazilo ke španělským břehům 6400 lidí, což je o sto procent více než loni. Jde tak o nejrychleji rostoucí migrační trasu do Evropy.

"Běženci přichází v takovém počtu, jaký jsme léta neviděli," řekl Mikel Aguarás, mluvčí nevládní organizace SOS Racismo.

Za zvýšeným zájmem o novou trasu stojí hlavně chaos v Libyi, odkud Afričané plují do Itálie. Tamní pašeráci ale běžence často vydírají, mučí nebo nechávají bez pomoci v poušti. Pokud uprchlíci skončí v libyjských detenčních centrech, nemají často vodu ani jídlo. Někdy je pašeráci využívají jako otroky, ženy a děti se stávají oběťmi sexuál­ního násilí.

Migrační cesty do Evropy

Některé migranty to od cesty do Libye odrazuje. "Lidé hodně mluví o odchodu do Španělska. Zdá se, že je bezpečnější dostat se do Evropy přes Maroko," uvedl pro agenturu Reuters sedmadvacetiletý Buba Fubareh z Gambie, který se letos neúspěšně pokusil o cestu přes Libyi.

Aguarás z SOS Racismo odhaduje, že počet běženců mířících na vratkých bárkách k břehům Andalusie dál poroste.

Vláda v Madridu zatím svoji odpověď na nárůst migrantů připravuje. Španělsko už přitom má zkušenosti s mnohem silnějším náporem z roku 2006, kdy na jeho Kanárské ostrovy v Atlantiku připlulo především ze Senegalu téměř 40 tisíc lidí.

Tehdejší krizi ale Madrid dokázal zvládnout. O čtyři roky později už migrantů připluly jen asi dvě stovky, upozorňuje španělský list ABC. Postup Španělska proto podle expertů patří mezi vzory, které by Evropská unie mohla následovat.

Španělsko tehdy výrazně změnilo svoji migrační politiku a do řešení potíží zapojilo země původu utečenců i státy, přes které procházeli. V zemích, odkud migranti přicházeli, otevřelo nová zastoupení, fungující ambasády, je pak výrazně posílilo. Se státy podepsalo dvoustranné dohody, které zahrnovaly posílení rozvojové pomoci i zřízení společných hlídek na moři.

Vybraným africkým státům navíc Španělsko pomohlo s vybavením a výcvikem policie a pohraniční stráže. Současně také připravilo informační kampaně, které potenciální utečence od nebezpečné cesty Afrikou a poté i plavby do Španělska odrazují. Madrid dbá rovněž na důslednou návratovou politiku, v rámci které neúspěšné žadatele o azyl vrací zpět do země původu.

Přibližně 1100 migrantů ze subsaharské Afriky se pokusilo první den roku 2017 překročit hranice Maroka a španělské Ceuty.
Přibližně 1100 migrantů ze subsaharské Afriky se pokusilo první den roku 2017 překročit hranice Maroka a španělské Ceuty.