O tom, že nejlepší investicí je vzdělání, se mluví už dlouho. Platí to hlavně pro vzdělání vysokoškolské, které připravuje mladé lidi na odpovědné pracovní pozice. V Česku jde přitom o investici relativně levnou, protože studenti nemusí na veřejných školách platit školné. Tyto školy u nás financuje stát. Systém financování se přitom měnil z modelu založeného na příspěvku podle počtu studentů a ekonomické náročnosti studijních programů přes zohledňování různých ukazatelů kvality až po dnešní rozpočet, který zahrnuje fixní část odvozenou z minulosti a výkonovou část odrážející výstupy škol kvalitativní povahy.

Rostoucí význam kvalitativních kritérií i snahy o stabilizaci rozpočtů v posledních letech lze hodnotit pozitivně, avšak pouze při dostatečném příspěvku na vzdělávací činnost vysokých škol. To však, bohužel, není náš případ. Příspěvek v současnosti činí přibližně 21 miliard korun a dlouhodobě spíše klesá, což je v kontextu příznivého ekonomického vývoje zarážející. Bývalá ministryně školství slibovala vysokým školám podstatné navýšení rozpočtů pro rok 2018, ale realita navrženého rozpočtu je zcela jiná. Rozdíl mezi slíbenými 4,5 miliardy a navrženými 100 miliony korun je markantní. Podíl výdajů na vzdělávací činnost veřejných vysokých škol na hrubém domácím produktu je dnes nižší než v roce 2000, a to počet studentů vzrostl. Situaci lze jen stěží prezentovat jako strategii budování vzdělanostní společnosti.

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?