Země Perského zálivu hledají cestu, jež by vyřešila roztržku mezi Saúdskou Arábií, jejími spojenci a Katarem. A umožnila oběma státům zachovat si tvář.

Saúdská Arábie s dalšími arabskými zeměmi, které obvinily Katar z podpory terorismu, uvalila na tento emirát ekonomickou blokádu. Katar dostal ultimátum, jež vypršelo v neděli v noci. Na žádost Kataru ho ovšem spojenci v pondělí o dva dny prodloužili.

Kuvajt, další z bohatých ropných monarchií v Perském zálivu, se snaží o zprostředkování diskuse mezi znesvářenými tábory. Se saúdskými představiteli a katarskými emírem mluvil v pondělí telefonicky i americký prezident Donald Trump. V tamním tisku se objevují články, že by Saúdové mohli svrhnout vládnoucí katarskou rodinu.

V pondělí v Kuvajtu katarský ministr zahraničí Muhammad bin Abdar Rahmán Sání předal odpověď své země na saúdské požadavky. Saúdové a jejich spojenci o této reakci budou jednat ve středu. Muhammad Sání ale už dříve prohlásil, že požadavky Saúdů jsou napsány tak, že je nelze přijmout, a Katar je připraven čelit možným důsledkům.

"Ekonomická blokáda Kataru pro zemi není problém," prohlásil další člen vládnoucího rodu Saíf bin Ahmed Sání. "Můžeme se vyrovnat s jejími finančními důsledky, aniž bychom museli sahat na své rezervy." Katar je nejbohatší zemí na světě, měřeno podle HDP na hlavu a díky vývozu plynu.

Sousední státy uzavřely pro katarská letadla svůj vzdušný prostor, ohlásily podobná omezení pro lodě a Saúdská Arábie zablokovala svoji pozemní hranici s Katarem. Ten musel začít dovážet potraviny například z Íránu a z Turecka.

Společnost Qatar Airways si kvůli importu zeleniny do země objednala nová nákladní letadla a jeden z katarských podnikatelů plánuje letecky dovézt čtyři tisíce krav, protože Katařanům nechutná mléko z Turecka.

Omezení se netýkají vývozu zemního plynu. Lodě s ním plují přes mezinárodní vody, a navíc Spojené arabské emiráty, podporovatel Saúdské Arábie, vyrábějí 40 procent své elektrické energie z katarského plynu.

Předpokládá se, že Saúdové zatím nezasáhnou proti Kataru vojensky, ale zpřísní ekonomické sankce. Například omezí mezibankovní platby a pokusí se srazit hodnotu a omezit směnitelnost katarské měny.

Ve střednědobém horizontu by však měl silný Katar tlak na svoji měnu vydržet, uvádí deník Financial Times.

Mezi požadavky vůči Kataru jsou podle listu The Guardian třeba omezení vztahů s Íránem, přerušení všech styků s radikálními islamistickými organizacemi, jako je Muslimské bratrstvo či libanonský Hizballáh, které země Zálivu označují za teroristické. A uzavření televize al-Džazíra i dalších médií.

Katar má také přerušit kontakty se všemi zástupci politické opozice v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, Egyptě a Bahrainu.

A zbavit občanství všechny, kteří v těchto zemích porušili zákon.

Zároveň se má Katar názorově sblížit s ostatními zeměmi Perského zálivu ve vojenských, politických, sociálních a ekonomických otázkách. Zaplatit jim škody "způsobené katarskou politikou" a nechat je po deset let kontrolovat dodržování stanovených podmínek.

Katarští představitelé tvrdí, že jejich přijetí by pro ně znamenalo vzdát se nezávislosti. Šlo by také o ztrátu tváře, která by otřásla vládnoucí dynastií. Nepřijetí většiny podmínek ultimáta by zase značilo ztrátu tváře po Saúdskou Arábii a ohrožení jejího postavení jako vůdce bloku arabských zemí zápasících s Íránem o vliv na Blízkém východě.