Vytlačují původní rostliny i živočichy, mění krajinu, přenášejí nemoci. Invazní druhy, v Česku například známý jedovatý plevel bolševník velkolepý, mýval nebo roztoč kleštík roznášející včelí mor mají neblahé důsledky pro přírodu i lidi. Dva čeští vědci Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nyní spolu se svými kolegy z patnácti zemí přišli s analýzou, která ukazuje, kde se cizí druhy usazují a jak se jim účinněji bránit. Zjištění týmu, vedeného britskou univerzitou v Durhamu, v červnu publikoval prestižní vědecký časopis Nature Ecology and Evolution.

Vědci studovali výskyt cévnatých rostlin, pavouků, mravenců, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců na 186 ostrovech a 423 pevninských oblastech po celém světě. A zjistili, že nejsnáze se nepůvodním druhům daří zdomácnět na ostrovech a na mořském pobřeží. Odtud se pak šíří dál.

Zatím jste si přečetli 20 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.