V kantýně Avastu zrovna servírují zapékaná pikantní kuřecí prsíčka nebo filet z tresky. Ve stylově zařízené restauraci v sedmém patře moderního pankráckého věžáku, která je pro zaměstnance antivirové firmy zdarma, není k hnutí, místo hučí jako včelí úl. O tři patra výš, kde v open spacu sedí manažeři společnosti, naopak panuje klid. Je samozřejmě čas oběda, jenže tamní uvolněné ticho, jen občas narušené zvonícím telefonem či průjezdem zaměstnance na koloběžce ve firemních barvách, dobře vykresluje rozpoložení celé společnosti: po velmi hektickém roce, který byl ve znamení spojování s konkurenčním AVG, je možné si vydechnout. A i proto z muže, který měl celý fúzovací proces z velké části na starosti, vyzařuje spokojenost. Obavy a nervozita z loňska jsou pryč.

"Šli jsme do toho s tím, že jde o opravdu velké riziko, asi největší, jakému jsme firmu kdy vystavili. Zdráhám se předčasně vyhlašovat vítězství, ale mám pocit, že očekávání jsme naplnili," říká devětatřicetiletý Ondřej Vlček. Je firemní dvojkou za generálním ředitelem Američanem Vincem Stecklerem, coby technický šéf se stará o celý byznys s produkty pro koncové zákazníky a vývoj nových technologií. Když pomineme zakladatele Avastu Eduarda Kučeru a Pavla Baudiše, je Vlček nejvýše postaveným Čechem ve strukturách podniku, který má po celém světě bezmála půl miliardy uživatelů.

Že Avast koupí za 32 miliard svého sice většího, ale trochu nemotorně se pohybujícího rivala, brněnské AVG, oznámili přesně před rokem. Byla to zřejmě největší loňská byznysová událost v Česku − jeden český antivirový kolos pohltil druhého původem českého antivirového obra. Na výsledku nové firmy, vystupující pod značkou Avast (antivirový program AVG bude ale fungovat nadále samostatně), se to okamžitě projevilo − loni utržila přes 700 milionů dolarů, hrubý zisk měla 353 milionů dolarů, tedy 8,4 miliardy korun. To zhruba odpovídá součtu toho, co předtím firmy generovaly samostatně: AVG v roce 2015 utržilo 428 milionů dolarů, Avast 269 milionů.

Ondřej Vlček (39)

V polovině července oslaví 40. narozeniny. Vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT, programovat se naučil jako dítě doma z knížek. Se zakladateli Avastu začal spolupracovat jako brigádník už v roce 1996, do firmy nastoupil o čtyři roky později. Postupně se vypracoval na technického a provozního ředitele, je také minoritním akcionářem společnosti. Patří k nejvýraznějším postavám tuzemské internetové a IT komunity. Je ženatý, má tři děti, jezdí Teslou Model S.

Posun ale nastal v míře ziskovosti. "Zisk za loňský rok je kombinací ziskovosti Avastu a AVG, u Avastu to bývalo přes 60 procent, u AVG přes 30 procent. Teď jsme nad 40 procenty. Výsledný stav ale má být někde mezi 55 až 60 procenty, což je sice méně, než měl samotný Avast, ale je to pořád hodně dobré číslo," vysvětluje Vlček.

Plán je to ambiciózní. Podle zakladatelů Avastu i šéfa Stecklera by firma měla už příští rok atakovat hranici miliardy dolarů tržeb a během čtyř let se stát světovou jedničkou v segmentu ochrany běžných, nefiremních klientů. Momentálně tam vládne americký Symantec. "Tento segment činí necelou polovinu tržeb Symanteku, ročně to pro něj představuje asi 1,8 miliardy dolarů," přidává Vlček pár čísel, k nimž směřují.

Korporátní kompromis

Ondřej Vlček se se zakladateli Avastu Eduardem Kučerou a Pavlem Baudišem seznámil v polovině 90. let, když dokončil první ročník na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Hledal tehdy nějakou brigádu a kamarádův otec je propojil se dvěma inženýry tehdy vzkvétající softwarové společnosti Alwil. Pro Vlčka nešlo o anonymní jména, věděl, že se oba angažují v komunitě ajťáků kolem časopisu Bajt, což nadšenému programátorovi imponovalo. "Dělal jsem pro ně přes léto z domova, byly z toho docela dobré peníze," vzpomíná Vlček. Zaměstnancem se stal až mnohem později, na přelomu let 2000 a 2001, když si definitivně uvědomil, že se nevydá na dráhu akademického matematika. Celkem rychle se stal klíčovou postavou firmy a jejím hlavním programátorem.

Avast v číslech

17,1 mld. Kč:
loni utržil Avast. Oproti roku 2015 je to výrazný nárůst. Za skokem je akvizice AVG.
8,4 mld. Kč:
činil hrubý zisk spojené firmy před daněmi a odpisy v loňském roce.
1600:
Zhruba tolik lidí Avast momentálně zaměstnává, po spojení s AVG jich asi šest stovek odešlo.

Co pro něj tedy bylo při spojování s konkurenčním AVG nejtěžší? "Asi kulturní odlišnosti. Je to svým způsobem paradox, protože ty firmy si nemohly být podobnější − obě působily ve stejném oboru, obě byly původem z Česka, obě měly podobný byznysmodel. Přesto přístup lidí a určitá antagonie mezi týmy byly opravdu značné. Překonat je bylo těžké. Pořád se nám to sice úplně nepovedlo, ale už je to lepší," říká vytáhlý manažer, kterému známí říkají Vlk.

A svou úvahu ještě rozvádí: "Ze strany AVG nejde o křivdu. V Americe na to mají výraz ,not invented here'. Je to takový ten přístup, že když jsem něco nevymyslel já, tak i kdyby to bylo sebelepší, stejně to stojí za prd. Jde asi o přirozenou věc, lidé to tak mívají, ale tohle musíme vymýtit, aby to zaměstnanci vztahovali na konkurenty, ne na věci zevnitř firmy." A ještě připomíná, že svou roli sehrává věčná rivalita Prahy a Brna, která je někdy až úsměvná, když si hlavně "Brňáci domýšlejí, co všechno na ně Pražáci schválně nevymysleli".

Není tajemstvím, že hlavním důvodem, proč k akvizici AVG došlo, byly nákladové synergie. Tedy předpoklad, že spojením se nijak zásadně nezvýší tržby, ale výrazně se ušetří na provozu. To se také stalo − společnost od té doby opustilo na šest stovek lidí. Propouštění celkem rychle využila konkurence a další počítačové firmy, třeba slovenský ESET, další původem československý antivirový premiant, nabral několik desítek bývalých programátorů, kteří po spojení Avastu a AVG odešli.

AVG a Avast v čase

1988:
Pavel Baudiš coby zaměstnanec Výzkumného ústavu matematických strojů napsal první antivirovou ochranu. Šlo o kód proti viru Vienna, který získal na disketě od známého.
1989:
Pod Zenitcentrem, kam přešel Baudiš i druhý zakladatel Avastu Eduard Kučera, vzniklo družstvo Alwil, jež sdružovalo různé odborníky, kteří chtěli v rámci možností podnikat. Někteří se věnovali vývoji a prodeji zdravotnické techniky, jiní, jako zakladatelé Avastu, se zaměřili na software. V roce 1991 se osamostatnili, jejich antivirový produkt dostal jméno Avast.
1991:
V Brně vzniká společnost Grisoft, za níž stojí programátor Jan Gritzbach a jeho kamarád a obchodník Tomáš Hofer. Věnovali se prodeji a vývoji různého softwaru, měli také antivirový program AVG.
2002:
Avast přechází na model freemium, jeho program lze získat zadarmo v základní verzi a přikoupit si k tomu nadstandardní funkce. Firma tím reagovala na klesající tržby. Brněnský Grisoft se svým AVG už tou dobou tento model několik let provozoval v USA.
2004:
Majoritu v Grisoftu získal českoamerický investor Gabriel Eichler. O rok později značnou část svého podílu prodal dvěma zahraničním fondům – polskému Enterprise Investors a americkému Intel Capital. Na obchodech vydělal stovky milionů korun.
2009:
Do čela Avastu nastoupil poprvé najatý manažer, Američan Vincent Steckler, zakladatelé firmy a především Eduard Kučera, který do té doby firmu řídil, se stáhli více do pozadí. O rok později do společnosti přivedli investiční skupinu Summit Partners, menšinový podíl získala za 100 milionů dolarů.
2012:
AVG vstupuje na newyorskou burzu. Podobný krok chystal i Avast, ale nakonec k němu nedošlo. Mezi akcionáře Avastu později přibyl fond CVC Capital Partners, zakladatelé ale i nadále zůstali největšími podílníky.
2016:
Avast oznámil, že za v přepočtu 32 miliard korun kupuje svého rivala AVG. Spojená firma má po celém světě přes 440 milionů zákazníků.

Způsob fungování AVG byl do loňska od Avastu hodně odlišný. Jednak mělo o tisícovku víc zaměstnanců, jednak bylo obchodované na newyorské burze, takže se uvnitř podstatně víc přibližovalo korporátní struktuře. Naproti tomu o hodně menší Avast (poloviční tržbami i lidmi, ovšem podstatně více ziskový) měl plošší hierarchii.

To se nyní změní. "Že by se z nás stávala korporace, je asi silné slovo, máme globálně přes 1600 zaměstnanců, takže do skutečné korporace máme daleko. Zároveň už je to ale dost k tomu, abychom potřebovali nějakou hierarchii a pořádek. Nejsem příznivcem trendu vyloženě ploché struktury, je to skvělé pro menší firmy, kde všichni vědí, co dělají, ne pro nás. Naopak je důležité vědět, kdy se změnit. U nás to nastalo. Takže hledáme kompromis."

Do Číny a USA

AVG, dokud fungovalo jako samostatná firma, proslulo velkým apetitem nakupovat zajímavé start-upy. V jeho garáži skončily projekty jako Droid Security, Evido, LPI Level Platform nebo Location Labs. Firma za ně vydala stovky milionů dolarů, ne vždy se jí ale jejich integrace podařila.

"Věděli jsme, že tam bylo několik neintegrovaných firem. Netýkalo se to jen vývojových týmů těch start-upů, ale také IT systémů, účetnictví, právníků," říká Vlček. Momentálně kvůli tomu vzniká jednotný informační systém, který tohle všechno obsáhne. Když má zmínit jeden z nákupů, který AVG udělalo a pro který najde firma i v budoucnu uplatnění, jsou to Location Labs.

Kalifornský start-up, který se specializoval na bezpečnostní software do mobilů, koupilo AVG v roce 2014 za bezmála čtvrt miliardy dolarů. A právě díky jeho technologii se firmě podařilo to, v čem Avast trochu zaostal − prosadit se v mobilech. V Location Labs vyvinuli aplikaci, pomocí které se mohli rodinní příslušníci vzájemně kontrolovat, kde jsou, v jaké kondici je jejich telefon, kam volají. Pro starostlivé rodiče velmi užitečné funkce. Location Labs získaly přes milion platících zákazníků, navíc se jim podařilo navázat spolupráci s americkými operátory a ti jejich program nabízeli v rodinných balíčcích.

"Jediný byznysmodel, který se ukazuje jako funkční u mobilů, je přes operátory. To mělo AVG vyvinuté podstatně lépe než Avast. Máme teď díky tomu rozjetý poměrně dobrý byznys, který funguje v USA. Máme kontrakty se všemi čtyřmi tamními operátory. My v tomto případě ztrácíme kontakt se zákazníkem, jde to přes ně, platí se na telefonním účtu. Ukazuje se, že jen málokdo je ochotný koupit si na App Storu či v Google Play aplikaci, za kterou by dával třeba pět dolarů měsíčně. Když ale platíte za celou rodinu telefonní účet 100 dolarů, pět dolarů za bezpečnost se v tom ztratí," popisuje Ondřej Vlček.

AVG tuto nabídku drželo v USA, Vlček a spol. teď vymýšlejí, jak v zámoří úspěšnou službu dostat do Evropy nebo do Asie. "Velký rozdíl je, že v Americe se většina SIM prodává jako součást family plánů, to v Evropě není. Útraty jsou tím pádem nižší, každý v rodině si tady často náklady platí sám," připouští obchodní rozdíly a komplikace.

I přes relativní úspěchy na poli mobilů zůstávají pro Avast klíčovou byznysovou položkou pevné počítače a notebooky − představují 90 procent jeho obratu. A i když prodeje PC ve světě klesají, podle Vlčka to na obchodní strategii společnosti nic nemění: "Prodeje klesají, ale nijak závratně, jde asi o tři procenta ročně. A počítače zůstávají, doma je mají stovky milionů lidí a mít je budou. Bezpečnostní trh na PC je stabilní, existuje. Pravda, není rostoucí, ale to neznamená, že není zajímavý. Máme v něm asi 20 procent a chceme jít výš, náš byznysmodel postavený na freemium (obchodní model, který nabízí základní produkt či službu zdarma a zisk je generován prodejem doplňkových prémiových služeb − pozn. red.) se ukazuje jako vítězný."

Hodně nových klientů by Avast mohl získat v Asii, především v Číně. Podobně jako řadě dalších technologických společností ze Západu se mu ale zatím nedaří najít schůdnou cestu na tamní trh. Je totiž silně regulovaný, zvlášť v oblasti kybernetické bezpečnosti, kde Avast podniká.

V českých médiích se nedávno dokonce objevila spekulace, že Avast vyjednává s neupřesněným investorem, který by v něm chtěl získat podíl. Něco takového podle Vlčka není pravda, připouští ale, že on i ředitel podniku Vincent Steckler vedou jednání s potenciálními čínskými partnery. Bez nich se na tamní trh v podstatě nedá vstoupit. "Čína je pro nás bez lokálního partnera nepřístupná. Bezpečnost je dost střežený sektor, takže někoho k sobě potřebujete. Aby tam mohla cizí firma podnikat, musela by dát čínské vládě k dispozici všechny zdrojové kódy, což my dělat nechceme. Takže hledáme někoho, kdo si to tam vezme na triko, a my budeme dodavatel technologie. Psalo se, že nás Číňané chtějí koupit. To je nesmysl. Jednáme s různými partnery o spolupráci v Číně, zatím tam ale není žádný viditelný pokrok."

A čínská pobočka Avastu s tím nemůže nějak pomoci? "To je něco jiného," směje se Vlček. Role tamní kanceláře spočívá v tom, být nablízku čínským producentům mobilů a počítačů, aby bylo jisté, že výrobky, které jdou na jiný než čínský trh, tedy do Evropy, Latinské Ameriky či USA, mají správně integrované zabezpečení od Avastu. Čínských zákazníků se to ale netýká.

Související