Že ke každému rodinnému domu patří plot, je v Česku nepsané pravidlo. Pokud dům stojí v běžné zástavbě a přilehlá zahrada měří obvyklých několik stovek metrů čtverečních, s výstavbou oplocení nebývají vážnější potíže.

Co když má ale pozemek rozlohu 130 hektarů a z velké většiny je to les? Lesní porost, byť soukromý se jen tak oplotit nesmí.

Přesně takové dilema nejspíš řešil nejbohatší Čech, většinový majitel skupiny PPF Petr Kellner u svého sídla ve středočeské osadě Dolní Podkozí.

A vyřešil ho šalamounsky - stal se chovatelem daňků. 

V údolí potoka Loděnice, přezdívaného Kačák, postavil Petr Kellner před lety jednu ze svých usedlostí. Rozsáhlý areál, který sousedí s oblíbenou rekreační destinací pražských chatařů, je obklopen vysokou kamennou zdí. Hustá síť bezpečnostních kamer nenechává nikoho na pochybách, že miliardářova rodina si pečlivě chrání svoje soukromí. Kellnerovi ale patří i zalesněné svahy, jež k sídlu přiléhají z východní strany a původně byly volně přístupné.
To už ale neplatí.

Omezení v přístupu do přilehlého lesa si už loni mohli všimnout turisté, chataři nebo obyvatelé blízké vsi Ptice na pomezí Prahy-západ, Berounska a Kladenska, do jejichž katastru Kellnerovy pozemky patří. Mezi stromy vyrostla dřevěná dvoumetrová ohrada. Po obvodu měří více než pět a půl kilometru.

Že se jedná o uzavřenou oboru pro daňky, se kolemjdoucí může dočíst z papíru od obecního úřadu. Starosta Ptic Miloš Dvorský v něm nabádá, aby lidé neplašili zvěř, neničili plot, a také je spolu s mapkou informuje, že mohou volně projít do úzké, krajní části ohrady. Ta však tvoří asi jen dvacetinu z celkové oplocené plochy. Cestu směrem dovnitř obory přehrazuje další, drátěný plot s bílými cedulemi, jenž návštěvníky prosí, aby dál nechodili.

"V oboře byla čerstvě vypuštěná nová zvěř. Je nezbytně nutné, aby nebyla nikým a ničím rušena," stojí na tabulce. Kdo se chce podívat do vnitřní části obory, může požádat přes e-mailovou adresu. Když se o to pokusil autor článku, neuspěl s odůvodněním, že by se vyrušila zvířata.

Motiv k postavení obory je celkem zřejmý. Vášniví myslivci se vyskytují i mezi českými miliardáři, Petr Kellner však mezi ně, jak známo nepatří. Že obora nevznikla jenom kvůli chovu zvířat, potvrdil i člověk blízký vedení PPF: "Je to prosté. Obora je vlastně jediná cesta, jak si v podmínkách české legislativy oplotit vlastní les," řekl zdroj. Nutno dodat, že Kellner není jediný ani první. Oboru si na východní Moravě už dříve zřídil také Leoš Novotný starší, bývalý majitel potravinářské společnosti Hamé. Kvůli omezování vstupu do obory Radějov se dostal do sporů s ochranáři i místními obyvateli.

Kellnerovi se zatím podobné problémy vyhýbají. Odbor životního prostředí Městského úřadu v Černošicích schválil "Oboru Podkozí" v březnu 2015. Jako žadatel vystupovala pražská firma Montería, bezprostřední majitelka lesních pozemků, vlastněná jednou z nizozemských společností PPF.

Vedle různých žádostí předložila i projekt mysliveckého hospodaření nebo odbornou studii "přírodních podmínek pro intenzivní chov daňka skvrnitého".

Schvalování obory proběhlo celkem hladce. Proti se postavil jenom odbor územního plánování černošického městského úřadu, podle něhož byla obora v rozporu s územním plánem Ptic a nerespektovala zákaz oplocení stanovený pro tuto lokalitu Středočeským krajem. Stavební úřad v Rudné, který měl v územním rozhodnutí poslední slovo, však tyto námitky odmítl a dal oboře zelenou.

Podle zákona o myslivosti je obora zvláštním druhem honitby, tedy územím určeným pro chov zvěře. I pro oboru nicméně platí ustanovení lesního zákona, který majitele do značné míry svazuje.

Podle této normy má "každý právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest".

Proto se v oborách stavějí schůdky, kterými se dá do oplocených území vstoupit. Omezit nebo přímo zakázat vstup do obory umožňuje zákon jen ve vymezených případech, hlavně během odchovu mláďat nebo při lovu. O zákazu vstupu však musí rozhodnout orgán státní správy myslivosti. A Kellnerova obora se o takové úřední rozhodnutí opřít nemůže. "Orgán státní správy myslivosti správní řízení ve výše zmíněné věci nikdy nevedl," potvrdila Jana Lexová z odboru životního prostředí Městského úřadu v Černošicích, pod nějž záležitost spadá.

Skutečnost, že úřední schválení chybí, Kellnerovi lidé nezpochybňují. Prý nebylo potřeba. "Držitel a uživatel honitby zatím nepotřeboval využít zákonné možnosti k omezení vstupu veřejnosti do obory, jelikož veřejnost doposud respektovala a respektuje právo vlastníka k ochraně svého majetku," uvedl šéf komunikace PPF Radim Ochvat.

Nově vypuštěná zvěř podle něj bývá po převozu vystrašená a potřebuje klidnou aklimatizaci. "V současné době probíhá první kladení mláďat a je velmi důležité, aby vše proběhlo pokud možno bez vnějších stresů, které by mohly vyústit v mnoho nepříjemností, nebo dokonce v úmrtí samotných zvířat," zdůraznil a dodal, že v oboře je v tuto chvíli šest kusů zvěře, cílový stav je 25 kusů. Daňci se do Podkozí přivážejí z jiné, větší obory Klokočka u Bakova nad Jizerou, kterou si firma Montería pronajímá od Lesů ČR.

Proč padla volba na daňky, Ochvat neupřesnil. Nabízí se nicméně jednoduché vysvětlení – daňci na rozdíl například od jelenů nebo srnců tolik neničí kůru mladých stromků ani neokusují jejich výhonky.

Obora se nedotkla jen obyvatel z okolí a chatařů. Kvůli ní se přemístila turistická trasa, kterou se po modré značce sestupuje do údolí Kačáku. Zatímco dříve procházela napříč Kellnerovým lesem, nyní vede kolem ohrady. Klub českých turistů (KČT), jenž se o značení cest stará, nicméně proti změně neprotestoval, spíš naopak.

"Přeložka trasy byla skutečně vyvolána stavbou obory. Značkaři ji přivítali, protože původní trasa šla nezajímavou cestou přes kopec a pan Kellner nám připravil mnohem zajímavější cestu kolem skalnatého kaňonu potoka okolo obory. Na nové trase také bude v budoucnu v oboře vybudován dětský koutek s výhledy na zvěř," vyzdvihl generální sekretář KČT Mojmír Nováček. Kellner podle něj také zaplatil materiál na nové značení i cestovné značkařů.

Větší nesouhlas s oborou se prý nezdvihl ani mezi chataři nebo v Pticích, které jsou od Kellnerovy usedlosti vzdálené asi dva kilometry.

"Kritiku jsem nezaznamenal, jenom se mě ptali na zastupitelstvu, když se obora stavěla, tak jsme podle informací stavebního úřadu napsali to oznámení," říká starosta Dvorský s odkazem na zmíněnou informační listinu, která stále visí na oboře. Jeho vstřícný postoj ke Kellnerovi však bezpochyby souvisí také s faktem, že miliardář vesnici podporuje sponzorskými dary. Zaplatil například renovaci mariánské kapličky a jejího okolí.

"Uživatel honitby v oboře Podkozí postupně rozhodne o dalším zpřístupnění obory. Tuto skutečnost není v současné době možné časově specifikovat," řekl Radim Ochvat z PPF na dotaz, zda bude přístup do obory někdy volnější. Ujistil, že sem tam se do obory pouštět bude.

Od loňského srpna prý proběhlo několik individuálních návštěv, včetně jedné exkurze pod vedením renomovaného odborníka na myslivost Jaroslava Kostečky. Právě on zpracoval pro Kellnera studii pro chov daňků.