Společná britsko-čínská deklarace z prosince 1984 o budoucnosti Hongkongu po roce 1997 zavedla převratný konstituční pojem "jedna země, dva systémy". Podle tohoto principu si měl kapitalistický Hongkong po dobu padesáti let uchovat svůj společenský a hospodářský systém, včetně právního řádu a občanských svobod, i v lůně komunistické diktatury jedné strany.

Pozoruhodné státoprávní uspořádání implicitně předpokládalo, že během nadcházejícího půlstoletí se rozdíly mezi Hongkongem a čínskou pevninou setřou natolik, že na nich pak už nesejde.

Před dvaceti lety to tak mohlo vypadat. ČLR se v osmdesátých letech pod vedením pragmatického Teng Siao-pchinga rychle liberalizovala ekonomicky a do jisté míry i politicky.

Na mezinárodní scéně působila převážně konstruktivně jako spojenec Západu ve studené válce proti Sovětskému svazu.

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?