Jsou větší, mají výraznější chuť než klasické žampiony, často se jim přezdívá houbový steak. A není to zas tak velká nadsázka. Jednak mají pevnější konzistenci a jednak je jejich chuť skutečně plná a masitá. Hodí se proto skvěle k pečení i grilování. A naplnit se dají čímkoliv − masitou směsí, pikantním kozím sýrem, šunkou a zeleninou… Úprav je bezpočet.

Není divu, že i muži, kteří se kuchyni zpravidla vyhýbají, často překvapí jako nadšení "grilaři". Ostatně je to sen každého chlapa, opéct si na ohni pořádný flák masa − vepřového, jehněčího, hovězího, pochopitelně ideálně čím je větší, tím lepší, a někdy to bývají celé kusy. Pokud se takový "mamut" točí na rožni, přicházejí na řadu i stylové přílohy, třeba v podobě grilované zeleniny. Než se maso udělá, hodí se i jako lehčí předkrm a fantazii se meze nekladou.

Grilování paprik, lilků, cibule, rajčat… přináší do oblíbené gastronomické kratochvíle teplých podvečerů další rozměr a stává se stále populárnější disciplínou. Aby ne, vždyť ze zeleniny se dají na grilu připravit skutečné majstrštyky, tedy v případě správného výběru suroviny i úpravy. Zelenina musí být především čerstvá, křehká, pevná. Lepší jsou menší a středně velké kusy, například veliké lilky jsou často hořké, méně příjemnou chuť mají i přerostlé cukety či patisony. Pokud jde o cibuli, lepší bude bílá, ale ani červená nechutná na grilu špatně a barevně fádnější talíř příjemně rozsvítí. Rajčata vyberte raději masitější a papriky dobře vyzrálé.

Slovo týdne

Tarhoňa

jarvis_5954f12c498e5f1eca6e5b39.jpeg

◼ Ačkoliv těstoviny jsou hlavně doménou Italů, rodiště tarhoni najdeme o něco blíž – v Maďarsku. "Tarhonya" údajně patřila k surovinám, které si původní obyvatelé Maďarska, žijící nomádským způsobem, sušili předtím, než se vydali na cesty.

◼ Dnes je zde tarhoňa především tradiční a typickou přílohou perkeltu z hovězího, vepřového či skopového masa, ale i klasického maďarského paprikáše. Zároveň bývá například nedílnou surovinou místní fazolové polévky, to pak při restování přidáváme k těstovině i mletou papriku.

◼ A použít se může do řady dalších polévek nebo například do zeleninových salátů.

Na gril se dále hodí i kukuřice, kedlubny, fenykl, o bramborách ani nemluvě. Ty se ovšem vyplatí lehce předvařit, to nakonec můžete udělat i s některými dalšími tvrdšími druhy zeleniny, jako je například červená řepa nebo celer. Lilky a cukety, nakrájené na kolečka či plátky, se zase vyplatí nechat chvíli vypotit, pomůže jemné nasolení. Když zvolíte větší kusy, budou o to křupavější a šťavnatější.

Nápad i pár fíglů

Grilovaná zelenina a nakonec i ovoce mohou krásně provázet celé grilování. Od zmiňovaných předkrmů a příloh až po závěrečný dezert. Stačí ogrilovat plátek ananasu lehce potřeného medem, a co to udělá. Nebo zkuste třeba vzít chřest lehce povařený v páře, obtočte jej plátkem slaniny a vložte na gril. A je to nádhera.

Podobně jako portobello a kloboučky hub vůbec se dají plnit také půlky paprik a hlavně rajčata. Ta ovšem nezapomeňte připravovat v misce, aby šťáva neskapávala do grilu. Nebo takový kozí sýr v lilku či cuketě − jejich plátky necháme vypotit a rychle osmahneme na grilovací mřížce, pak už jen přidáme sýr a zarolujeme.

Jako sladkou tečku pak můžete zkusit třeba banán ve slanině. Jednoduchý a přitom atraktivní předkrm i dezert. Ovoce nakrájíme na kousky, lehce je pokapeme citronem, aby neztmavlo, zastříkneme tabaskem pro větší říz, obalíme slaninou a na vyšším žáru opečeme do křupava. Banán se pak musí jíst rychle, aby nezměkl. Což by ovšem vzhledem k delikátní chuti neměl být žádný problém.

Plněné grilované žampiony Portobello

Po jednom dokonalý předkrm, když přidáte další, tak klidně i lehká večeře. Jsou šťavnaté a masité, ale komu je to málo, tomu poslouží i jako nápaditá příloha ke grilované flákotě.

Suroviny na čtyři porce

8 ks žampionů portobello,
200 g tarhoni,
sádlo na smažení,
1 cibule,
100 g slaniny,
čerstvé bylinky dle chuti (petrželka, tymián, oregano),
2 větší stroužky česneku,
olivový olej (cca 2 lžíce),
sůl, pepř,
případně sýr (čedar, ementál, parmezán) na postrouhání.

Postup

Žampiony šetrně očistíme, případně otřeme vlhkým hadříkem, ale neomýváme je ani neloupeme. Odřízneme nožičky. Pak si připravíme těstovinu. Tarhoňa se oproti klasickým těstovinám nevaří, ale dusí a chuť jí dodává i předchozí smažení. Pokud ji nepřipravujeme domácí (vlastně naše polévkové strouhání z vajec a mouky), koupíme ji ve formě úhledných kuliček.

Nejprve si nakrájíme slaninu, cibulku a nožičky a směs lehce orestujeme na rozpáleném sádle, přidáme nasekaný česnek a pak tarhoňu. Vše restujeme do chvíle, než těstovina zrůžoví. Zalijeme vařící vodou, podobně jako kdybychom vařili rýži, tedy zhruba dva prsty nad těstovinu, a necháme asi čtvrt hodiny dusit doměkka. Těstovina by měla spotřebovat všechnu vodu, ale zůstat sypká a měkká, případně trochu vřelé vody dolijeme.

Hotovou tarhoňu necháme vydýchnout, přidáme podle chuti sůl, pepř, sekané bylinky a naplníme kloboučky, které jsme předtím potřeli olivovým olejem. Podle chuti můžeme (ale nemusíme, už tak jsou výborné) postrouhat sýrem a vložíme na gril, kde je pečeme na středním žáru 25−30 minut. Výtečné jsou nejen jako příloha, ale i jako samostatné jídlo s bílým pečivem a lehkým listovým salátem.