Do maloobchodu digitalizace dorazila spolu se skenery zboží a chytrými telefony. Podle Ondřeje Žáka, výkonného ředitele E&Y zodpovědného za retail, je pro současného zákazníka důležitý osobní přístup. Zároveň ale při řešení svého dotazu raději sáhne po mobilu, než aby oslovil prodejce. "Pokud chtějí prodavači uspět proti těmto technologiím, musí toho nabídnout daleko víc," říká Žák.

HN: Jaké má digitalizace v maloobchodě výhody a nevýhody?

Současný zákazník chce personalizovaný přístup. Digitalizace je zatím ideální prvek, který nahrazuje masový přístup tím osobním, to je velká výhoda. Spotřebitel ale musí mít šanci říct ne, já nechci tento přístup od tohoto prodejce, tyto nabídky mě nezajímají, takže musí jít o dialog, ne o monolog prodejce.

HN: Kolik peněz obchodníci v Česku do digitalizace dávají?

Žádné studie, které by dávaly dohromady čísla na toto téma, jsem neviděl. Investice do IT ale nejsou jediné a mnohdy ani nejpodstatnější. To, čemu u firem říkáme digitální transformace, zahrnuje totální změnu procesů, myšlení lidí, schopností, které by měli mít, či organizace práce. Ta změna je obrovská. A pokud se jedná o prodejce, který byl zvyklý pracovat pouze v kamenném obchodě, tak je to změna ve všech směrech. Pak je cena té technologie jen jedním z parametrů. V Česku jsou předpoklady pro to, aby digitální transformace začala, jsou k dispozici technologie a zaměstnanci i spotřebitelé jsou přizpůsobiví. Z dlouhodobého hlediska je problém ve vzdělávání.

HN: Jaký může mít digitalizace dopad na zaměstnance obchodů?

Nikdo nemá důvod bavit se s obsluhou, která se neusmívá a nedokáže poradit. Část mladé generace se už s prodavači ani bavit nepotřebuje − v momentě, kdy může mobilní telefon pomoci vyřešit nějaký dotaz, tak spotřebitelé využívají tuto technologii. Pokud chtějí prodavači uspět proti těmto technologiím, musí toho nabídnout daleko víc. Musí nabídnout službu nebo informaci, kterou přes mobil velmi těžko seženete. Anebo to bude rovnocenná námaha a zákazník se rozhodne pro prodavače, protože se chce pobavit s člověkem.

HN: V čem se ta práce změní?

Vzniknou pracovní místa, kdy bude muset zaměstnanec zkombinovat celou řadu informací, ze sociálních sítí, uživatelských recenzí až po detailní prozkoumání videoukázek. A tuto komplexní informaci bude muset předat zákazníkovi. Nová místa budou mít daleko větší nároky na schopnost pracovat v digitálním světě.

HN: Kdy by firmy měly začít připravovat zaměstnance na novou náplň práce?

Pokud chtějí v budoucnu uspět, musí už zítra měnit procesy a využívat digitální technologie.

HN: Měl by to podpořit i stát?

Bylo by to v zájmu všech. Ideální je začít už ve vzdělávání. Inspirovat se můžeme u jiných evropských států, které mají různé role ve spolupráci státní a privátní sféry, do inovativních center zapojují univerzity, budují inovační laboratoře a spolupracují se start-upy. Vytváří se tak podhoubí, kde vznikají zajímavé nápady. Pokud jsou nápady, přijdou investoři a přiláká to zákazníka. Z lepšího vzdělávání má pak prospěch celá ekonomika.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru