Psal se červenec 1995, když bosenskosrbské milice pod vedením generála Ratka Mladiče spáchaly největší masakr v Evropě od dob druhé světové války.

Převálcovaly enklávu ve Srebrenici, kde tamní bosenští Muslimové navzdory své žalostně chabé výzbroji už po tři roky vzdorovali přesile Mladičových tanků a dělostřelectva.

Na osm až devět tisíc muslimských mužů a chlapců bylo postříleno a naházeno do masových hrobů poté, co byli jako v nějakém koncentračním táboře selekcí odděleni od dětí a žen − ty byly v mnoha případech znásilněny, než mohly nastoupit na náklaďáky, které je odvezly pryč, tedy směrem ke zbývajícím částem země pod kontrolou bosenskomuslimské vlády.

Jakkoliv nebyl tehdy snad žádný kout Bosny uchráněn před hrůzami a děsivými zločiny, vyčnívá srebrenická genocida nejen svou monumentálností, ale i tím, že celá enkláva byla předtím označena ze strany OSN za "bezpečnou zónu". Dohlížel na ni nizozemský kontingent modrých přileb světové organizace.

Odvolací soud v Haagu nyní potvrdil spoluzodpovědnost Nizozemců za smrt tří set mužů, kteří hledali útočiště přímo uvnitř areálu jejich základny v Potočari, vesnici uvnitř enklávy hned vedle samotné Srebrenice. Jenže byli vykázáni ven, přímo do bosenskosrbských rukou, tedy na smrt, což muselo být v tu chvíli modrým přilbám naprosto jasné.

Verdikt samozřejmě znamená zadostiučinění pro všechny, jimž osud Bosny nebyl lhostejný, jakož po praktické stránce pravděpodobně i zatím neurčený nárok na odškodnění pro pozůstalé.

Ale jinak poslouží zejména jako silný argument pro názor, že mezinárodní mírové sbory musí být v budoucnu vybaveny jiným, tedy mnohem bojovnějším a vůči obětem zvůle zodpovědnějším mandátem, pokud chceme zabránit tomu, aby mise dopadly zase
jako tragické frašky.

Nebo jinak řečeno:

Najdou zejména demokratické země světa v tomhle shodu, budou chtít vystavit svoje vojáky případnému smrtelnému riziku, nakonec třeba už i proto, aby se vyvarovaly morálních kocovin z pouhého přihlížení?

Nizozemci by mohli v tomto ohledu vyprávět. Se svou spoluvinou se potýkají v politických debatách už roky, před pár lety padla kvůli té věci dokonce jejich vláda. To když vyšlo najevo, jak mnozí politici tlačili v telefonátech na velitele kontingentu, aby zaboha proti Srbům nic nepodnikali. Verdikt se sice týká vojáků, ale zahrnuje celou tehdejší politickou scénu.