Pražský advokát Tomáš Matoušek požaduje po státu odškodné v neuvěřitelné výši deset miliard korun. Důvod? Osm let si lidé mohli myslet, že dluží bytovému družstvu Balabenka něco málo přes dvě stě tisíc korun. Žalobu družstva na něj totiž soudy řešily skoro osm let, než ji odmítly. A věc byla prý horší o to, že sama jeho matka byla soudkyně.

"Má matka byla vystavena difamujícímu tvrzení, že dlužím z titulu užívání bytu přes 200 tisíc. Byli o tom informováni všichni její spolupracovníci," uvedl Matoušek před Obvodním soudem pro Prahu 2, který jeho žalobu kvůli nepřiměřeně dlouhému řízení začal řešit minulý týden.

A poškodilo jej to údajně i jako advokáta. Soud přitom prý mohl jeho případ rozhodnout velmi rychle. "Docházelo zcela evidentně k neodůvodněným průtahům. Výsledek mohl být již v roce 2008," argumentoval Matoušek.

2359 žalob

o odškodnění za pochybení státu podali lidé v roce 2016. Suma, o kterou žalovali ministerstvo spravedlnosti, jde do bilionů korun.

48 milionů korun

soudy v roce 2016 přiznaly žadatelům o odškodné za pochybení státu. Dalších 98,4 milionu ministerstvo zaplatilo dobrovolně.

Žádosti o odškodné za nesprávný postup státu eviduje ministerstvo spravedlnosti. Jen loni přibylo 2359 dalších žalob. A mnohé z nich jsou podobně nesmyslné a přestřelené jako ta Matouškova.

Při žalobě na stát o odškodné přitom žalobce nemusí hradit soudní poplatky ani advokáty státu.

To se má nyní změnit. Sněmovna na své současné chůzi projednává ve třetím čtení novelu občanského soudního řádu. A ministerstvo do ní prosadilo pozměňovací návrh, který ruší osvobození od soudního poplatku ve věcech odpovědnosti státu za škodu.

"Propříště by se mělo za podání jedné takové žaloby platit dva tisíce korun," potvrdil mluvčí ministerstva Jakub Říman.

Přestože lidé mají ve zdlouhavých sporech o odškodné jen mizivou šanci uspět, zkoušejí to, neboť kromě času je to nic nestojí. V případě advokáta Matouška měl na průtazích nemalý podíl i on sám. Opakovaně podal námitku podjatosti na všechny soudce, kteří by případ mohli − i v budoucnu − řešit. Tedy kromě soudců Obvodního soudu pro Prahu 8 také Městského a Vrchního soudu v Praze. A námitky podjatosti tak musel řešit i Nejvyšší soud. Jen to zdrželo případ o více než rok.

Ministerstvo spravedlnosti se o zpoplatnění žalob snaží už několik let, ale nyní je poprvé šance, že sněmovnou projde. Dříve to poslanci odmítali s argumentem, že v mnoha případech žádají o odškodné lidé, kteří by si zaplacení poplatků nemohli dovolit, byť by byli sebevíc v právu.

"Je to kompromis. Pokud někdo má oprávněný nárok, tak ta částka nepovede k tomu, že by to řízení nezahájil," kvituje navržený poplatek dva tisíce korun předseda ústavně právního výboru sněmovny Jeroným Tejc, podle něhož má návrh velkou šanci na to, že projde.

I ministerstvo věří, že počet žalob, které nemají žádný smysl a administrativně výrazně zatěžují stát, klesne. "Můžeme jen odhadovat, že při vyloučení takzvaných chronických stěžovatelů by se mohlo jednat řádově o stovky žalob ročně," řekl Říman.

Advokát Vojtěch Veverka, který se na náhrady škod specializuje, je ale skeptický. Podle něj podobné omezení nebude příliš fungovat.

"To se mi zdá tak málo, že chronické sudiče to neodradí, ale lidi, kteří byli opravdu poškozeni, to odradit může," uvedl Veverka. Ten by navrhoval jiný model: Žaloby zpoplatnit procentem z žalované sumy a nechat soudcům možnost v odůvodněných případech zaplacení poplatku prominout.

Není to přitom jediná změna v poplatcích, již navržená novela zákona přináší. Naopak snižuje poplatky v případě žalob proti diskriminaci na jeden tisíc korun. Dosavadní poplatky ve výši jednoho procenta z požadované sumy (nejméně ale 2000 korun) jsou podle ministerstva příliš vysoké, a znemožňují tak obětem diskriminace podávat žaloby. "Oproti Západu jsou tady ty diskriminační žaloby skoro nulové," souhlasí Veverka.

Související