Koncerty se ruší z nejrůznějších důvodů: závažných i smyšlených. Manchesterská skupina The 1975 ten svůj, který měla v pražském Foru Karlín odehrát už 21. února, přesunula na toto pondělí.

V původním termínu mířila na předávání Brit Awards, kde zaujala nejen svým vystoupením, ale především proměnila nominaci na nejlepší britskou skupinu roku. Pro The 1975 to bylo završení úspěšných dvanácti měsíců, během kterých se svou poněkud bezohledně dlouze nazvanou druhou deskou I Like It When You Sleep, For You Are So Beautiful Yet So Unaware Of It pokořili najednou britskou i americkou prodejní hitparádu a kromě dvou nominací na Brit Awards měli šanci také na prestižní cenu kritiků, Mercury.

I když Mercury Prize nakonec The 1975 nezískali, dobře to ilustruje zájem, který se strhl kolem kapely, jež v Česku ještě před čtyřmi roky koncertovala v klubových prostorách pražského Rock Café.

Už tehdy, krátce po vydání debutové desky, na ni bylo vyprodáno. Publikum tenkrát poznalo, že nejsilnější zbraní The 1975 je bezprostřední osobnost frontmana Matthewa Healyho, který si s velmi mladou základnou svých příznivců pohrával s nenuceností sympatické rockové hvězdy: svlečený do půl těla pokuřoval z cigaret, jež si bral od fanoušků v prvních řadách. A bezděčně tím ztělesňoval image bohémů, kterým v hudebním přístupu i tvorbě projde kdejaká drzost.

Je dost výmluvné, že první úspěšné písničky The 1975, na které pražské publikum čekalo a nejvíce při nich řádilo, se jmenují Girls, Sex a Chocolate. Jako by se kapela v éře všudypřítomné ufňukané pop-music rozhodla připomenout, že není nic špatného na tom, dát na odiv jednoduché vášně a nebrat se tak vážně.

Ona sympatická nesešněrovanost je podle všeho také jednou z příčin velkého úspěchu The 1975. "Jsme kapelou, která definuje určitou generaci v určitém čase. Dá se předpokládat, že sedmnáctiletá holka dnes bude poslouchat Kendricka Lamara stejně jako Carole Kingovou. Myslím, že jsme první, kdo skutečně pochopil, že nezbývá mnoho pravidel, kterými je nutné se řídit," prohlašoval Healy sebevědomě po vydání debutu.

A přestože se na deskách The 1975 nedějí žádné velké hudební revoluce, kapela se dokázala odlišit od módy, která se dnes nosí. Navíc si přitom rezervovala místo v hitparádách.

Deska I Like It When You Sleep, For You Are So Beautiful Yet So Unaware Of It je vlastně až bezostyšně staromilská nahrávka, kde se funky a taneční rytmy prolínají se sladkými zpěvy jako z osmdesátých let. Jsou tu táhlá saxofonová sóla, kytarové vyhrávky a klávesové linky, které by na většině současných desek sklidily výsměch pro svou zašlost a neaktuálnost.

Jenže The 1975 z toho udělali záměr, dovedli je funkčně aktualizovat a výsledkem se stala skutečně vrstevnatá a zábavná nahrávka postavená z nečekaných prvků, se kterou se ve větších koncertních prostorech nebudou ztrácet. Zvlášť když u toho neustávají se svými útoky na první signální.

"Jsem do pasu obnažený týpek se směšným účesem a flaškou v ruce?" říká o sobě Healy a v rozhovorech adoruje rocková klišé, protože zkrátka stále fungují. Jen s tou cigaretou půjčenou z publika už to tentokrát nejspíš v Praze nevyjde.