Ten argument se čas od času objevuje znovu a znovu: proč by lidé pracující v Česku, Slovensku či Polsku v moderních továrnách zahraničních koncernů neměli mít srovnatelné příjmy s kolegy stejných firem v západní Evropě? Nejnověji se o něm debatuje v souvislosti se stávkou ve slovenském Volkswagenu. Když se v Bratislavě dělají špičkové modely, které koncernu přinášejí nejvyšší zisky, tak by podle odborářů místní měli mít i špičkové platy − a to i ve srovnání se zaměstnanci v mateřském Wolfsburgu.

rusnok: česko je připraveno na přijetí eura, je potřeba jen přiblížit platy západu

To, že stávkující podpořil i slovenský premiér Robert Fico za použití stejného argumentu, rozšířilo politický rozměr celé protestní akce. Odborářský protest je výrazem nespokojenosti a frustrace obyvatel východních členských zemí Evropské unie, kterým se nedaří přiblížit v příjmech a životním standardu západním zemím − a především Německu, jež se už v prohlášeních porevolučních politiků v roce 1989 stalo vzorem a cílem.

Různé ukazatele, jako je třeba Catch Up Index sestavovaný bulharským think-tankem Open Society Institute, ukazují, že postkomunističtí členové EU většinou dohánějí své západní partnery a že třeba pracovní náklady (hlavně mzdy) rostou rychleji ve východní než v západní části unie.

Cíl po roce 1989: rychlé zlepšení života

Ve voličích ve střední Evropě zároveň roste něco, co sloupkař agentury Bloomberg Leonid Bershidsky nazval "koloniálním komplexem" − tedy pocit, že jsou jen využíváni jako levná pracovní síla západními koncerny, že se jejich život nemění k lepšímu a že si zaslouží důstojnější zacházení. A protože politika je především o emocích, dostali se v Maďarsku a Polsku k moci v posledních letech hlavně na základě tohoto pocitu nacionalističtí konzervativci, na Slovensku zasedli do parlamentu fašisté a v Česku roste podpora populistů.

Součástí onoho koloniálního komplexu je pocit, že Evropská unie diktuje podmínky a změny zákonů svým menším a chudším členům. Přitom ale nejde v první řadě třeba o velikost členské země, ale o její aktivitu a přístup k Evropě. Například hlavní ekonomický diplomat EU Thomas Wieser v rozhovoru HN řekl, že o vlivu země v eurozóně nerozhoduje velikost ani síla ekonomiky, ale schopnosti politiků prosazovat své názory. Za velkou část frustrace domácích voličů si tedy čeští, polští či slovenští politici mohou sami.

zaměstnanci vw na slovensku stávkují, chtějí vyšší mzdy, průměrně mají 47 tisíc

Východní členové se otevřeli západním investicím a radám, protože neměli jiná východiska, pokud chtěli lidem nabídnout lepší život v demokracii a tržní ekonomice, která pozvedne jejich životní standard. Pomocí různých pobídek byli lákáni investoři, mhouřily se oči nad věcmi typu nebezpečné půjčky v eurech, jen aby se zvýšil materiální standard. Nabídka levné práce jako základní rozvojový model byla nevyhnutelná, protože jedině tak se dalo relativně rychle voličům − trpícím třeba na Slovensku či Polsku dlouhodobou strukturální nezaměstnaností − nabídnout zlepšení jejich situace.

Na krok číslo dvě, tedy vylepšení školství, vědy a výzkumu a zvýšení přidané hodnoty v domácí ekonomice, nezbyl čas, prostor a chuť. Přišla totiž finanční krize, která otřásla důvěrou v udržitelnost rychlého ekonomického růstu, v evropskou integraci, v demokratické instituce, například v pomalé, neefektivní soudnictví.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 10 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru