Britská premiérka Theresa Mayová se dnes bude muset obejít bez večerního posezení u kávy s evropskými lídry. Zatímco premiéři či prezidenti ostatních zemí EU ji budou po společné večeři v Bruselu popíjet, ­Mayová musí podle protokolu hned po jídle zasedání opustit.

Jedním z bodů schůzky Evropské rady, tedy lídrů zemí EU, je brexit. Mayová během večeře svým kolegům představí plán, jak chce naložit s více než třemi mi­liony evropských občanů, kteří žijí a pracují na britských ostrovech. Patří k nim i zhruba 40 tisíc Čechů. Poté se již bez premiérky Mayové lídři 27 zemí EU začnou radit, jak se k jejímu plánu postaví.

Osud Evropanů ve Spojeném království patří k hlavním problémům spojeným s rozhodnutím Velké Británie vystoupit z EU. Totéž platí zhruba o milionu Britů, kteří žijí na kontinentě. Sedmadvacítka požaduje, aby se brexit jejich práv pokud možno vůbec nedotkl.

"Mojí hlavní prioritou je, aby tito lidé získali jistotu," prohlásil britský ministr pro brexit a hlavní vyjednavač David Davies. Detailní návrhy toho, jaká práva by měli občané EU žijící v Británii po brexitu mít, jeho vláda zveřejní v pondělí.

Řada britských vládních politiků opakuje, že Londýn se k Evropanům zachová "velkoryse". Nejspíš oznámí, že občané zemí EU nebudou mít problém získat na ostrovech povolení k pobytu. Tedy že v zemi mohou zůstat.

Přesto není jisté, že to bude ostatním státům unie stačit. Země sedmadvacítky požadují, aby si jejich občané v Británii udrželi stejná práva, jaká mají v současnosti. Týká se to například možnosti pracovat, studovat nebo přivést si do země manžela či manželku.

V tom případě by ale mohli mít Evropané v Británii dokonce víc práv než britští občané. A to pokud by Londýn do budoucna změnil některé současné zákony platné pro britské státní příslušníky. EU zároveň chce, aby se mohli Evropané v Británii odvolat k Soudnímu dvoru EU, pokud by měli pocit, že Londýn jejich práva porušuje.

Podle dosavadních vyjádření jsou ale takové požadavky pro britské politiky nepřijatelné. Navíc zdůrazňují, že chtějí garantovat jistotu dalšího pobytu v zemi těm Evropanům, kteří se přistěhovali před letošním březnem. To je datum, kdy Británie oficiálně oznámila svůj úmysl z EU vystoupit. Sedmadvacítka ale chce, aby onou hranicí byl až okamžik, kdy Britové skutečně přestanou být členy, k čemuž by mělo dojít v březnu 2019.

Brexit tak může mít na životy občanů EU v Británii některé paradoxní dopady. Je možné, že dítě, které se jim na ostrovech narodí letos, bude mít víc práv než potomek narozený například v roce 2022.

Země unie chtějí mít v právech Evropanů na ostrovech a Britů na kontinentě jasno co nejdříve. Další podobnou prioritou je pro ně dohoda na tom, kolik musí Británie zaplatit do evropského rozpočtu, a otázka kontrol na pozemní hranici mezi Irskem a Británií.

Teprve po vyřešení těchto problémů je unie ochotná začít jednat o tom, jaký bude její vztah s Británií poté, co se brexit stane realitou.

Výsledek nedávných britských voleb, ve kterých vláda přišla o většinu v parlamentu, ale přinesl nejistotu ohledně toho, jak dalece se bude chtít Londýn od unie "odstřihnout". Británie zatím nemá zcela jasno v tom, jakou formu vztahů s unií by chtěla vyjednat. "Jsme opravdu hodně napřed oproti Britům," říká o rozdílu v připravenosti unie a Londýna na jednání Aleš Chmelař, nový český státní tajemník pro EU.

Během dnešní večeře na bruselském summitu by měla premiérka Mayová informovat lídry ostatních zemí o tom, jak si budoucí vztahy s unií představuje. Žádná výměna názorů se ale neočekává. Sedmadvacítka trvá na tom, že s Brity jedná jen vyjednavač členských zemí Michel Barnier. Tento postup má zajistit to, aby unijní země vůči Velké Británii udržely jednotnou pozici.

Související