Ministr dopravy Dan Ťok minulý čtvrtek nečekaně oznámil, že ministerstvo dopravy dokončilo přípravu tendru na výběr mýtného po roce 2020. "V rekordně krátkém čase se podařilo vypsat soutěž, která se v okolních zemích chystá tři až pět let," pochválil se ministr v rozhovoru pro HN.

Zakázka má oznámenou orientační cenu 29 miliard korun, ale Ťok předpokládá, že konkurence ji srazí zhruba na polovinu. Kvůli zpožděné přípravě přitom muselo ministerstvo prodloužit smlouvu s Kapschem o tři roky a bez soutěže.

Vy si vypsání tendru pochvalujete jako rekordně rychlé, ale nový systém měl už běžet od ledna a o vypsání soutěže se mluví od roku 2012. Takže pět let se chystá jen její vypsání.

To je pravda. Ale já se tím začal zabývat až počátkem roku 2015. Tady každý ministr, co byl přede mnou, říkal, že má nachystanou celou zadávací dokumentaci a že stačí jenom vypsat soutěž. Nic takového jsem tady nenašel. Po čtyřech měsících, co jsem se tomu intenzivně věnoval, jsem zjistil, že dosavadní smlouva s Kapschem je podepsaná tak, že nemůže nejen pokračovat, ale nedá se ani vypovědět.

Co lidé mohou od nové smlouvy čekat?

Dvě věci. První je - podle společenské poptávky - abychom pořád neživili Kapsch. Takže tu bude někdo, kdo projde férovou, transparentní soutěží, a bude tu nový systém. A druhá věc, co mohou očekávat, je, že zpoplatníme další silnice první třídy, 900 kilometrů. Právě ty jedničky, které byly používány jako objízdné trasy ke stávajícím dálnicím a kde ten výběr mýta bude ještě efektivní.

Už víte, jaká to bude technologie? Zda mikrovlnná s mýtnými branami jako dosud, nebo satelitní?

My neříkáme, jaká to bude technologie.

Ale ceny jednotlivých technologií se dají odhadnout, takže něco můžete předpokládat…

Já bych to tak jednoduše neviděl. My dneska říkáme, jaké chceme funkce a parametry, a nyní si k tomu musí sednout odborníci a něco navrhnout. Máte pravdu, že existuje určitý počet technologií, které se dají použít, pokud tam nechcete udělat budku s výběrčím. Může to být mikrovlnná, satelitní nebo nějaký hybrid.

Uvedli jste, že když se přihlásí více zájemců, vyberete z nich pět, kteří budou pokračovat do druhého kola. To už bude jen o ceně. Podle jakých kritérií bude vybráno těch pět firem?

Ta kritéria jsou podrobně v zadávací dokumentaci, je to zákonná povinnost. Bude rozhodovat - zjednodušeně - kvalita týmu a zkušenosti se zakázkami tohoto typu. Mezi těmi, kdo projdou, budou tedy ti, kteří mají největší zkušenosti a nejlepší předpoklady systém dodat a deset let provozovat. 

Ale zatím jste dokumentaci nezveřejnili.

Museli jsme ji nejdříve poslat na úřední věstník EU; až se zveřejní tam, můžeme to zveřejnit i my na našem profilu zadavatele. To by mělo být v pondělí. 

Je ale nutné omezovat na pět? Nebylo by lepší vybírat definitivní nabídku z deseti? V těch vyřazených může nějaká výhodnější vypadnout.

Z hlediska praktičnosti je těch pět už dost. S každým z těch pěti musíte vést identické jednání a těch jednání je několik. Je to složité, nepraktické, jsou státy, které to omezují jen na tři nebo dva. A ta kritéria předvýběru jsou taková, že těch pět opravdu bude nejlepších.

Dokážete si představit, že by mýtné na 900 kilometrech silnic první třídy vybíral někdo mikrovlnně, tedy s mýtnými branami?

To je otázka až po otevření obálek. Ale máte pravdu, obecně se říká, že na jedničkách je spousta odboček, a aby tam byl požadovaný výběr mýta 95 procent, bude těch mýtných bran muset být hodně.

Takže je celkem pravděpodobná varianta, že na silnicích 1. třídy bude satelitní a u dálnic se uvidí?

Ano.

Podle současné legislativy jde vybírat mýtné jen na dálnicích a silnicích 1. třídy, nižších již ne. Vadí vám to?

Já dnes musím dodržovat zákony této země a souhlasím, že tu měl už někdo v polovině předešlého období udělat nějaké zásadnější rozhodnutí a říct: Buď se vydáme cestou mikrovln a mýtných bran a budeme je rozvíjet, jako to udělali Rakušané, Slovinci a pravděpodobně to udělají i Poláci, nebo jsme měli říct, že začneme chystat něco úplně jiného a tomu uzpůsobíme legislativu. Ano, toto se mohlo řešit, ale my jsme od roku 2010 měnili ministra dopravy po osmi měsících, a kdo tady byl, nestihl udělat vůbec nic a někteří se tomu docela usilovně i vyhýbali.

A podle vás, kdyby byla legislativa: vyplatilo by se zavést mýtné i na některé silnice druhé třídy?

To prosazovala sociální demokracie, která od toho ale utekla. To už dojdete do situace, ve které je Slovensko, kde je efektivita výběru mýta padesát procent. Polovinu, co vyberou, zaplatí provozovateli. To je příliš. Dvojky a trojky navíc nejsou silnice, které by byly ministerstva dopravy. Jsou krajů. Budou se podílet, když tam budeme mít ztrátu?

Ale silnice druhých a třetích tříd nejsou na kamiony stavěné a ničí se rychleji…

Ale ty dvojky a trojky se dají zbavit tranzitních kamionů velmi rychle a jednoduše a obce to využívají. Dáte tam značku zákaz tranzitní dopravy a k tomu postavíte policistu a je to zhruba stokrát levnější než mýto. A druhá věc je mantra, že kamiony si ulehčují situaci a jezdí přes dvojky a trojky, aby neplatily mýto. To je ale naprosto marginální problém. Každý řidič kamionu jde cestou nejmenšího odporu jako voda. On prostě najede na dálnici a holt to mýto započte do ceny. A sjede jen tehdy, když tam má nějakou překážku a honí ho čas.

Proč vlastně nezrušit dálniční známky a nevybírat i na osobní auta podle počtu ujetých kilometrů? Bylo by to spravedlivější - ti, kdo jezdí víc, by také víc platili. Před osmi deseti lety o tom byla velká diskuse a zapadla. A nyní to prosazuje i Evropská unie.

Ano, je tam o tom velká debata. Už se ale vyjádřilo Německo a Rakousko, že s tím zásadně nesouhlasí. Dívají se na to způsobem jako my - nechceme výkonové, ale časové zpoplatnění. Důvod je jednoduchý. Zavést takový systém na další krabičky na osobní auta je poměrně drahé a zatěžující. Navíc lidé, kteří dálnici používají častěji, by začali zvažovat, zda po ní jet. Ano, pro člověka, který po ní jede dvakrát ročně na dovolenou, je to báječné, protože to je levné. Ale ten, kdo po ní jezdí každou chvíli, začne zvažovat alternativní trasy.

Evropská komise zmiňuje i ekologickou daň, která v některých státech funguje. Dá se třeba započítat do ceny benzinu a nafty.

V ceně pohonných hmot už máme spoustu věcí. Co by se hodilo a co EU zmiňuje, je německá silniční daň, která by byla vyměřována podle ekologické kategorie vozu. My ale silniční daň pro všechny nemáme. A já mám obavu, jestli to není politicky třaskavé téma, bavit se o silniční dani pro každý osobní automobil.

Nizozemská ministryně dopravy říkala, jak je to jednoduché: my v Nizozemsku 1. ledna posíláme všem obyvatelům předpis nových daní, tak jednu položku přidáme a je to vyřešeno. Jsem zvědav, jak by to dopadlo v české společnosti, kdybychom takto určovali daně.