Pracuje pro přední české banky, velkou trojku mobilních operátorů nebo pro České dráhy. Pražskou skupinu Cleverlance, která sdružuje pětici IT firem, zná ovšem v tuzemsku málokdo. "Na projektech děláme pro korporátní klienty, u kterých se musíme smluvně zavázat mlčenlivostí, dokud nebude konkrétní služba spuštěna. Nemůžeme se tak příliš chlubit naší prací. O zakázky ale beztak nemáme nouzi," vysvětluje statutární ředitel Cleverlance Petr Štros.

Jeho firma vznikla v roce 2000 a od začátku se soustředila na vytváření uživatelských aplikací pro klienty bank nebo mobilních operátorů. "Začínali jsme s technologiemi, které na trhu nebyly rozšířené, ale o které měly firmy zájem. Pořádali jsme pro ně proto školení, což byl impulz k tomu, aby se našimi zákazníky stala třeba Komerční banka nebo Česká pojišťovna," říká produktový šéf společnosti Jiří Voldán.

Smrt zakladatele je nepoložila

Několik let po jejím vzniku zasáhla Cleverlance osobní tragédie. Jeden z jejích zakladatelů a tehdejší ředitel Jakub Dosoudil zahynul během tsunami v Thajsku. "Situace se pak snažila využít konkurence, která našim zákazníkům říkala, že zkrachujeme," uvedl před lety v rozhovoru pro HN další z majitelů Jiří Bíba. "Naštěstí ale byli klienti loajální a vnímali takové snahy negativně."

910 milionů

korun je podle předběžných finančních výsledků loňský obrat české IT skupiny Cleverlance. Meziročně tak stoupl skoro o 10 procent. Letos firma očekává, že v obratu překoná miliardu.

Právě na loajalitě velkých korporátních zákazníků, kteří s Cleverlance spolupracují deset i více let, je byznys firmy do značné míry postaven. IT podnik pro ně prý nevyvíjí jen technickou stránku aplikací, ale soustřeďuje se také na to, jak k jejímu používání nalákat co nejvíce lidí. "Takhle jsme před lety vytvořili třeba e-shop pro jednu českou banku, na němž si mohou klienti zažádat o úvěr nebo si zřídit účet. Po technické stránce bylo vše bez vady, zákazník nám ale říkal, že mu z e-shopu přichází málo objednávek. Museli jsme tak přijít také na to, jak lidi na stránku nalákat a udržet je na ní co nejdéle," vysvětluje manažer Voldán.

Firma proto již dříve založila vlastní digitální agenturu. V roce 2007 k tomu ovládla českou antivirovou společnost AEC a následoval také vznik firemní divize na vývoj aplikací pro mobilní telefony.

Ta se v současné době přeorien­tovává na práci s virtuální realitou. "Aktuálně třeba pracujeme na zakázce pro jednoho výrobce automobilů. S brýlemi pro virtuál­ní realitu si budou moci jeho zákazníci vyzkoušet prostornost kufru, do kterého budou pomyslně skládat zavazadla," uvádí příklad Voldán.

Díky podobným projektům obrat celé skupiny každoročně roste zhruba o 10 procent. Podle předběžných výsledků loni přesáhl 900 milionů korun a letos firma očekává, že překoná hranici jedné miliardy. "Nově se chceme více prosadit mezi energetickými a farmaceutickými firmami a hodláme také zakládat další pobočky v sousedních státech. V dubnu už jsme otevřeli zastoupení v německých Brémách," říká šéf Štros.

Cleverlance už v minulosti získala zakázky v Saúdské Arábii nebo afrických zemích a díky spolupráci s českým T-Mobilem nebo Komerční bankou se prosazuje také v mateřských státech těchto korporací.

Chránit data velkým firmám

Vedle podobných plánů si firma slibuje další zisky také od dvojice nových evropských pravidel, kterým se musí v příštím roce přizpůsobit evropské podniky a banky.

Podle jedné ze směrnic budou muset banky na požádání klientů vpustit do svých programů konkurenční finančně-technologické firmy. Ty pak vytvoří například nové internetové bankovnictví. "Pro tyto účely jsme již jeden produkt vytvořili a velký zájem je o něj v Německu," uvádí Voldán.

Další novinkou je evropské nařízení na ochranu dat (GDPR), které všem společnostem a úřadům od května 2018 ukládá povinnost zabezpečení osobních dat proti zneužití. "My sami se budeme muset na GDPR v naší firmě připravit. Proto už vyvíjíme vlastní řešení, které nabídneme firmám s obraty kolem tří miliard korun," říká Štros. Podle něj jsou na nařízení připraveni hlavně bankovní klienti jeho společnosti. "Spousta firem ovšem stále o nových pravidlech neví." Pokuty za jejich porušení přitom mohou přesáhnout i půl miliardy korun.