Na konci roku 1941 se nově jmenovaný ministr financí Československé exilové vlády v Londýně Ladislav Karel Feierabend, jehož busta byla před několika dny odhalena v ČNB, začal zabývat myšlenkou na přípravu měny pro období, kdy válka skončí a země bude osvobozena.

Feierabendova snaha připravit podmínky pro poválečnou rekonstrukci a měnovou reformu se z dnešního pohledu může jevit jako doklad nezměrného optimismu nebo jako velká politická prozíravost: na sklonku roku 1941 stála německá armáda na předměstí Moskvy a výsledek války si málokdo troufal odhadovat. Má smysl tisknout bankovky pro stát, který vlastně ani neexistuje? I když budou Čechoslováci osvobozeni, budou vůbec žít ve svých předmnichovských hranicích? Debata v exilové vládě se v následujících měsících vedla také nad tím, zda mají být nové bankovky dvojjazyčné. Nebo zda mají být i v jazyce německém, maďarském či ukrajinském, jako tomu bylo u platidel v mnohonárodnostní první republice.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.