Největší veřejnou zakázku, jakou kdy Česko vypsalo, zadá v nejbližších měsících ministerstvo dopravy. Klíč, podle něhož vybere nového provozovatele mýtného systému, popsal v rozhovoru pro HN ministr Dan Ťok (ANO). Z firem, které se o desetiletý kontrakt v předpokládané výši 29 miliard korun přihlásí a splní kvalifikační podmínky, vybere ministerstvo pět finalistů podle zkušeností v oboru.

Současnému provozovateli, rakouské firmě Kapsch, měla smlouva vypršet už loni, stát ji ale o další tři roky prodloužil. O novém provozovateli budou podle Ťoka rozhodovat zkušenosti a nejnižší nabídková cena. Mezi pět finalistů by se pravděpodobně měly dostat ty firmy, které ve světě provozují nejvíce mýtných systémů. "Všechny podmínky jsou zevrubně popsány v zadávací dokumentaci," podotýká Ťok za asistence svého náměstka Jakuba Kopřivy.

Takto nastavená kritéria řadí minimálně pro první kolo mezi favority nynějšího provozovatele, firmu Kapsch. Ta je považována za světového lídra v oboru, uvádí, že působí ve 44 zemích světa. Naproti tomu její rival, firma SkyToll, která se už několik let dožaduje transparentní soutěže, může mít velké problémy se mezi pětku probojovat. Reference má jen ze Slovenska.

29 miliard

korun je předpokládaná hodnota kontraktu. Výš se zatím žádná veřejná zakázka nedostala, ač třeba pražský tunel Blanka ji kvůli "vícepracem" nakonec překročil.

14 měsíců

bude mít vítěz tendru na to, aby po podpisu smlouvy systém zprovoznil. Měl by to stihnout nejpozději do konce roku 2019, kdy končí prodloužená smlouva s Kapschem.

Ťok zaručuje, že se nebude opakovat situace z konce roku 2005, kdy při předchozí soutěži ve finále zbyla pouze jediná firma (zmíněný Kapsch) a všichni tři její konkurenti byli vyřazeni. "Pokud tady budu sedět já, nic takového nehrozí," tvrdí ministr.

Startující tendr ale zatím ten předchozí v několika ohledech připomíná. Třeba v tom, že se na něm v roli poradců podílí obdobný tým jako před 12 lety, tedy konsorcium vedené firmou Deloitte. Nijak výrazně se nezměnilo ani zadání. Přípravu soutěže omezily zákony, na jejichž novelizaci nebyl čas.

Ministr Ťok připouští, že nebýt časového tlaku způsobeného mnohaletou nečinností ministerstva, zadání by se patrně změnilo. "Přesto ale trvám na tom, že zadávací dokumentace je velmi kvalitní," hájí Ťok dílo svého resortu.

Do podmínek tendru nemohl stát například zahrnout požadavek, aby dodavatel zajišťoval elektronické viněty pro osobní auta, které by po vzoru Slovenska a Maďarska nahradily papírové dálniční známky. Současné zákony s vinětami nepočítají. Ťok v tom nevidí problém, chce elektronické známky řešit později jako dílčí zakázku, podobně jako v jiných zemích.

Nejvýraznější změna − a zároveň nejvíce napadaná − spočívá ve zpoplatnění dalších 900 kilometrů silnic první třídy. Kilometry navíc nemají ekonomické ani dopravní důvody, hlavním cílem má být "technologická neutralita", tedy rovné podmínky pro mikrovlnnou i satelitní technologii. Takové zadání nezvýhodňuje Kapsch, jenž se svým mikrovlnným systémem dominuje na dálnicích. "My jsme o další rozšíření sítě původně vůbec neusilovali," připomíná Ťok pozici hnutí ANO a podotýká, že nejvíc se o nové kilometry snažila koaliční ČSSD.

Ministr se také ohrazuje proti kritice, že cena 29 miliard korun je nadsazená. Podle něj jde o mezní výši zakázky, přičemž požadavky státu na dodavatele mohou být nakonec nižší. Je též přesvědčen, že výslednou cenu srazí tvrdá konkurence. "Až otevřeme obálky, tak se může ukázat, že cena je jenom poloviční nebo ještě nižší," věří Ťok.

Související