Zkrachovalý projekt výstavby elektrárny Poljarnaja na Sibiři se opět vrací na scénu. Tentokrát se nepře česká strana s ruským partnerem, ale státní exportní banka a zlínská dodavatelská firma PSG-International. Český stát přišel na projektu o sedm miliard korun.

Na PSG od března mířily hned dva insolvenční návrhy. Podával je konkurzní správce ruské firmy UPUP, která elektrárnu Poljarnaja stavěla. V prvním z nich přihlásila pohledávku 1,7 miliardy korun, v druhém necelou půlmiliardu. Oba nicméně český soud odmítl kvůli formálním pochybením.

"Očekáváme, že UPUP podá další návrhy. Insolvenční správce UPUP dostal uloženo od věřitelského výboru v ruském řízení, aby tak učinil," říká Marek Pražák, mediální zástupce PSG-International.

Největším věřitelem UPUP s největším vlivem ve věřitelském výboru je právě Česká exportní banka (ČEB). Byla to také ona, kdo se jako jediný se svou pohledávkou do řízení v Česku přihlásil. Banka nicméně aktivní roli odmítá, podle mluvčího Jana Černého ČEB pouze jako věřitel s postupem konkurzního správce souhlasila. "ČEB nevyvolala podání návrhu na insolvenční řízení, to zahájil insolvenční správce UPUP z důvodu nevypořádaných závazků PSG vůči němu. Banka je v projektu poškozenou stranou a s péčí řádného hospodáře koná ve snaze minimalizovat své škody," uvádí Černý.

Nepomohl ani Zeman

Projekt na výstavbu plynové elektrárny na Sibiři vznikl v roce 2011. PSG měla postavit zdroj za více než devět miliard, financování zajistila ČEB a vše pojistila státní pojišťovna EGAP. Po dvou letech výstavby a proplacení více než pěti miliard nicméně ČEB financování projektu zastavila. Důvodem mělo být dodnes blíže nepopsané porušení úvěrové smlouvy.

Elektrárna Poljarnaja

Projekt pokračoval ještě dva roky, během nichž se ho pokoušely všechny zúčastněné strany zachránit, a v jeho prospěch intervenoval i prezident Miloš Zeman. Nakonec však na podzim 2015 odstoupila PSG-International od smlouvy a kontrakt definitivně zkrachoval.

Ruská firma, v níž 75 procent ovládá ruský oligarcha se švédským pasem Vladimir Belevič a zbytek místní samosprávy, skončila v insolvenci. A nyní tvrdí, že česká společnost neodvedla práce, za které dostala zaplaceno. Celkem PSG dostala 175 milionů eur plus zálohu dalších 50 milionů. Odvedené práce měly být ale o 65 milionů eur, tedy o zmiňovaných 1,7 miliardy korun, nižší.

Jak konkurzní správce k této sumě došel, není jasné. Exportní financování funguje tak, že peníze vyplácí banka nikoli klientovi (tedy UPUP), ale exportérovi (PSG). A to až na základě faktur potvrzených kontrolní firmou, kterou na místě banka má.

PSG platit odmítá. "Je to přesně naopak − nedostali jsme zaplaceno za vše, co jsme na místě odvedli," podotýká Pražák.

Podle zlínské firmy je insolvence nesmyslná i podle místa, kde probíhala. "Pokud by se měl spor s UPUP někde řešit, tak ne u českého soudu. Ruská strana zkoušela celou věc zažalovat u tamního soudu, ten to ale odmítl. Tak to bude zkoušet tady. Rozhodčí doložka přitom jasně říká, že se případné spory mají řešit u soudu ve Vídni," tvrdí Pražák.

Rozporované pohledávky

Česká exportní banka přihlásila do návrhů na insolvenci pohledávku v celkové výši 17,7 milionu korun. Ta není spojená s Poljarnajou, ale jedná se o spoluúčast z dalšího projektu PSG v Rusku − elektrárny Krasavino. Ta sice již vyrábí, ovšem bance nesplácí.

PSG i tuto pohledávku popírá, smlouva prý s placením takové spoluúčasti nepočítá. Banka nechce s odvoláním na bankovní tajemství detaily komentovat. "ČEB názor na neexistenci svých pohledávek vůči PSG nesdílí," sděluje pouze Černý.

Další insolvenční návrh na PSG může skrývat ještě pohledávku ČEB, kterou banka zatím nepřihlásila. Jde o případné uplatnění spoluúčasti ze zkrachovalé Poljarnaje.

Právě tady se ukazuje, jak je sibiřský případ zamotaný a proč se banka snaží získat co nejvíce peněz zpátky. Normálně by řešila jen ztrátu ze spoluúčasti a zbytek by pokryla pojistka EGAP. Ta ale nakonec ČEB vyplatila jen 20 procent z požadované škody. Ukázalo se totiž, že bývalé vedení banky neoprávněně změnilo úvěrovou smlouvu. Takže podmínky, bez nichž neměl být úvěr vůbec vyplácen, byly změkčeny a mnohem benevolentnější.

Tuto argumentaci přejímá i PSG. "To, co banka provedla se smlouvou, udělalo projekt nereálným a prakticky ničím nezavazovalo investora, aby ho dokončil. Je přece nesmysl, abychom se na tomto selhání ČEB museli ještě finančně podílet," dodává Pražák.