Sociální demokraté se odhodlali tváří v tvář hrozící drtivé volební porážce k zoufalému tahu. Bohuslav Sobotka ustupuje do pozadí, ČSSD povede do voleb Lubomír Zaorálek. Pár procentních bodů to samozřejmě může oranžovým přinést. Ale zázrak ČSSD čekat nemůže. Její problém nespočívá jen ve jménu lídra, je mnohem a mnohem hlubší.

Nejdříve k tomu, co může ČSSD naplnit přece jen jistou nadějí: v Česku se výměny lídrů nedlouho před volbami osvědčují. Když v roce 2005 fakticky převzal ČSSD po Stanislavu Grossovi Jiří Paroubek, vytáhl ji za několik měsíců ze dna málem až k volebnímu vítězství. Když v roce 2010 vyměnila ODS Mirka Topolánka za Petra Nečase, také to zabralo. Vůle ke změně je něco, co voliči většinou ocení, nové koště vždy přinese jakousi dynamiku. To může být i případ Zaorálka. Je to dobrý rétor, dokáže se postavit před voliče na náměstí a nevypadat u toho, jako že mu vrtají zuby. Zároveň ho Andrej Babiš nebude moci zesměšňovat tak lehce jako Bohuslava Sobotku. Zaorálek nebyl celý život jen v politice, umí jazyky a tak dále. Nějaké body ČSSD zřejmě namete.