Ministři se po dlouhém a lítém boji nakonec slavnostně dohodli a ustoupili. Schodek tak nebude skoro sto padesát miliard (jak by také mohl být?), kdy by všichni dostali to, co chtěli, ale pouhých padesát miliard korun. Jde o vítězství rozumu, exministra Andreje Babiše, který rozpočet navrhl, a úsporného ducha ministrů, kteří nakonec sami rádi souhlasili s tím, že musí být rozpočtově zodpovědní. V tomto duchu se celá vládní šaráda kolem prvního návrhu rozpočtu prezentuje veřejnosti.
Ve skutečnosti ani padesát miliard schodku není žádný zázrak. Česko už druhým rokem aktivně, za pomoci kontrolního hlášení a nově i elektronické evidence tržeb bojuje s úniky DPH. Ty prý − podle odhadů finanční správy − činí cirka osmdesát až devadesát miliard korun. Pokud je tedy tento aktivní boj úspěšný, kde ty peníze v rozpočtu jsou? Dále platí, že tuzemská ekonomika je ve skvělé kondici, stále ještě roste, mzdy stoupají, tudíž se zvyšují i celkové příjmy z daní a sociálního pojištění. A konečně, evropské fondy stále ještě fungují, a kdyby je náhodou Česko umělo čerpat, mohl by se nový ministr financí v lednu 2019 chlubit přebytkem stejně jako to na začátku letošního roku udělal Babiš.
