To jméno bylo dlouho zaklínadlem. Fanoušci ho používali jako odpověď pořadatelům tuzemských rockových festivalů na otázku, koho by rádi viděli naživo: "Přivezte System of a Down." Dnes se kalifornská kapela do Česka vrací. Večer vystoupí v pražské O2 areně.

Skupina System of a Down, kterou před více než dvaceti lety založili čtyři kamarádi s arménskými předky, zaujala zběsilou rockovou energií, muzikantským perfekcionismem a nepředvídatelnými stylovými salty vpřed i vzad a zase zpátky, která je schopna protočit v rámci jediné skladby. Svůj díl na kouzlu kapely má frontman Serj Tankian. Charismatickým naléhavým hlasem zpívá politicky často vyhraněné, ale poetikou velmi specifické texty.

Když v Česku hráli poprvé, bylo to krátce po vydání první desky System of a Down z roku 1998 a coby kapela na začátku vystupovali v pozici předskokanů Slayer. Dnes by to už pravděpodobně bylo naopak.

Vydáním druhé desky Toxicity v produkci Ricka Rubina se strhla lavina. Kapela si sáhla na milionové prodeje i důležitá hudební ocenění. Ale především ve velmi vyčerpaném a vytěženém rockovém žánru ustavila svůj specifický a na první poslech rozpoznatelný rukopis, který jako by byl stižen syndromem ADHD, hyperaktivitou: tvrdé rychlé kytary se prolínají v podstatě s čímkoliv.

Nekompromisnost kapely se perfektně projevila na grafickém pojetí desky Steal This Album!, jejíž obsah unikl na internet a System of a Down ji pak vydali ve vizuálním zpracování, jež připomínalo popsané vypalovací cédéčko. Vzhledem k tomu, že desku skupina naplnila především skladbami, které se nevešly na Toxicity, byl to zároveň velký nádech před doposud posledním projektem, který System of a Down ve studiu společně udělali.

Před dvanácti lety během jediného roku kapela vydala dvě opulentní alba Mezmerize a Hypnotize a získala Grammy za song B.Y.O.B. Jenže v tu chvíli se parta, která proslula zběsilou rychlostí skladeb, zasekla.

Ať už tehdy členové System of a Down říkali cokoliv, dnes je zřejmé, že se v kapele sešli dva kohouti, kteří už spolu nebyli schopni fungovat. Na deskách Mezmerize a Hypnotize tvůrčí roli naplno převzal kytarista a dosud spíš doprovodný vokalista Daron Malakian, který v několika skladbách nechal Tankianovi jen druhé hlasy a napsal za něj i velkou část textů. Situace dospěla až do pauzy, jež na pódiích trvala pět let a ve studiu je přes mnohá prohlášení o přípravách nových písniček platná dodnes.

Když v Česku System of a Down hráli před čtyřmi lety v roli hlavních hvězd festivalu Aerodrome, byl jejich koncert sice perfektně odvedenou profesionální show, ale o nějaké velké vnitřní chemii na pódiu se mluvit nedalo. Se sólovými koncerty Serje Tankiana, kterých frontman kapely v tuzemsku v mezičase odehrál několik, se to nedalo srovnávat. Mnohé prozrazují i opatrná slova, jež před rokem použil ohledně případné nové desky System of a Down v magazínu Rolling Stone.

"Komunikujeme spolu a zjišťujeme, zda jsme schopni dát do kupy nový materiál… Navzájem si přehráváme písničky, takže to je dobré. Uvidíme, co se stane," říkal Tankian a zdůraznil, že novinka vznikne jen tehdy, shodnou-li se na ní všichni z kapely. Tedy když nebudou třeba žádné kompromisy.

Tankian je přitom jediný, kdo na úspěch System of a Down dokázal sólově navázat. Jeho sólové album Orca Symphony No. 1 má formu klasické symfonie. V projektu Jazz-Iz-Christ se obklopil jazzovými muzikanty, kteří střídají rytmy a styly podobně jako System of a Down. Nyní skládá soundtracky. Před rokem v oboru debutoval filmem 1915 o arménské genocidě, ale píše i hudbu k počítačovým hrám. Nemá stylové limity.

Rovněž v tomto ohledu se zdá, že System of a Down dnes přijíždějí jako profesionálně sehraná fanouškovská modla. Ačkoliv její členové zatím nepřišli na to, kam dál svou hudbu posunou.

Související