V odpovědi na otázku "Co vás nejvíc trápí?" mají Britové jasno. Skoro polovina z nich uvedla zdravotnictví. Obava z terorismu skončila s velkou ztrátou na druhém místě.

Je to průzkum z konce května, provedený už po teroristickém útoku v koncertní hale v Manchesteru, ale zároveň ještě před sobotním útokem v Londýně. Tento atentát přišel těsně před dnešními volbami v Británii, a je tedy pravděpodobné, že preference voličů ovlivní. Využít toho chtějí obě hlavní politické strany, vládní konzervativci i opoziční labouristé. Konzervativci podle průzkumů nad labouristy ještě před zhruba měsícem vedli o 20 procentních bodů. Jejich náskok se ale ztenčil na jednociferné číslo.

Premiérka Theresa Mayová chce po volbách razantněji zakročit proti těm, kteří jsou podezřelí z plánování teroristických útoků. "Pokud nám v tom brání naše zákony o ochraně lidských práv, pak tyto zákony změníme," řekla v samém závěru volební kampaně. Policie by tak mohla dostat právo zadržet osoby, které by podle ní mohly být nebezpečné, i když proti nim neexistuje dost důkazů.

"Jestli jsme někdy skutečně potřebovali premiéra, který bude schopen vést zemi hned od prvního dne, tak je to právě teď. Není čas na to, aby se někdo ve funkci teprve zaučoval," prohlašuje Mayová. Svého labouristického odpůrce Jeremyho Corbyna chce porazit poukazováním na jeho nezkušenost. Corbyn nikdy nezastával žádnou významnější funkci, zatímco ­Mayová byla šest let na klíčovém postu ministryně vnitra.

Jenže to, co se mohlo zdát jako premiérčina velká výhoda, se začalo obracet proti ní. Mayová v čele ministerstva vnitra snížila počet policistů v zemi o 20 tisíc. Bezpečnostní sbory si stěžují, že nemají dost lidí na to, aby mohly sledovat všechny potenciální radikály a teroristy. Kritika ještě narostla poté, co se ukázalo, že britské úřady měly k dispozici znepokojující informace o dvou ze tří londýnských atentátníků, ale nijak nezasáhly.

Opozice se samozřejmě chopila příležitosti: "Lidi neochráníte tím, že budete na jejich ochraně šetřit," zaútočil Corbyn na Mayovou. Pokud volby vyhraje, chce do policie přijmout tisíce nových členů.

Ale i vůdce labouristů je v tématu bezpečnosti zranitelný, protože se v minulosti opakovaně zastával členů teroristické Irské republikánské armády nebo radikálů z blízkovýchodních hnutí Hamás a Hizballáh.

Konzervativci a labouristé tak sice v závěru kampaně o boji s terorismem hodně mluví, ale ve skutečnosti doufají, že se voliči nakonec rozhodnou na základě úplně jiných témat.

Konec konců, Britové už atentáty opakovaně zažili. Na ostrovech útočila Irská republikánská armáda i islamističtí teroristé. Tato hrozba v Británii není novinkou.

Premiérka Mayová doufá, že se rozhodující motivací lidí u volebních uren stane brexit. Konzervativci tvrdí, že jako jediní dokážou s ostatními zeměmi Evropské unie vyjednat výhodné podmínky "rozvodu" i budoucí podoby vzájemných vztahů. Labouristé jsou podle nich k Bruselu příliš vstřícní. EU by podle Mayové zvolení Corbyna britským premiérem oslavovala jako dárek "a myslela by si, že Vánoce letos přišly dřív".

Corbyn naproti tomu zdůrazňuje hlavně sociální témata. Labouristy posunul k radikální levici. Chce zrušit školné na vysokých školách, znárodnit železniční dopravu nebo zvednout daně bohatým. Boduje hlavně u mladých. Podle průzkumu z minulého týdne podporuje 69 procent lidí ve věku 18 až 24 let Corbyna a jen 19 procent Mayovou.

Tady je ale zároveň hlavní slabina labouristů. Mladí lidé jsou zároveň ti, kteří nakonec často zůstanou doma a k hlasování nepřijdou. Příznivci konzervativců jsou v průměru starší a disciplinovanější.

Odborníci se proto shodují, že Mayová volby vyhraje, i když vedla doslova tragickou kampaň. "Hlavním překvapením těchto voleb je, jak špatně si konzervativci počínali. Podle mě nikoho nenapadlo, jak zoufalou kandidátkou se ­Mayová ukáže být," napsal politolog Jeremy Gilbert z University of East London. Mayová podle kritiků během celé kampaně jen opakovala fráze a nedokázala říct, jakou Británii vlastně chce.

I když je vítězství konzervativců pravděpodobné, je otázkou, jakou budou mít většinu. Premiérka přitom předčasné volby vyhlásila hlavně proto, že věřila v drtivé vítězství své strany.