Dosud největší roztržka mezi zeměmi Perského zálivu vedla včera ke zrušení více než 70 leteckých spojů a vystrašila investory po celém světě. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Bahrajn přerušily s Katarem nejen diplomatické styky, ale i námořní a letecké spojení. Saúdskoarabské království uzavřelo pozemní hranici a k sankcím se připojil i Egypt. Podle středečních zpráv se přidalo i Jordánsko, které omezilo diplomatické vztahy a uzavře jordánskou kancelář katarské televize Al-Džazíra.

Média v Perském zálivu, která jsou pod státní kontrolou, dokonce naznačovala, že Katar může přijít o nezávislost nebo může být svržen jeho vládce. Turecko a Kuvajt včera oznámily, že se budou snažit spor diplomaticky urovnat.

"Katar podporuje teroristické skupiny, které narušují stabilitu regionu, například Muslimské bratrstvo, Islámský stát a al-Káidu," uvedla saúdskoarabská státní tisková agentura SPA. Katar prý financuje i radikální skupiny spojené s Íránem, který je nepřítelem Saúdských Arabů. Ti vedou s Íránem boj o vliv na celý Blízký východ.

Válka mezi muslimy

V zápase mezi Katarem a státy vedenými Saúdskou Arábií jde nejspíš o dominanci na celém Blízkém východě. Na jedné straně stojí Saúdové se svými spojenci jako zástupci většinové, sunnitské větve islámu. Na straně druhé je Írán, představitel menšinových šíitů. Soupeři spolu vedou zástupné války, například v Sýrii a Jemenu, kde na straně Saúdských Arabů bojují i katarští vojáci. Katar se však dosud snažil mírnit postoj Saúdských Arabů vůči Teheránu. USA podporují Saúdskou Arábii proti Íránu.

Co současnou roztržku způsobilo, není zatím jasné. Podle serveru al-Monitor se Katařané zřetelně distancovali od tvrdých protiíránských vyjádření Saúdských Arabů, jež zazněla při květnovém setkání arabských představitelů během návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Saúdské Arábii.

Katarská vládnoucí rodina, stejně jako Saúdové patří k většinové, sunnitské větvi islámu, která se cítí ohrožena rostoucím vlivem Íránu, zástupcem menšinové, šíitské větve.

Společně s Íránem ale Katar spravuje největší plynové pole na světě, Jižní Pars v Perském zálivu. Malá země je největším exportérem zkapalněného zemního plynu, díky kterému má největší HDP na hlavu na světě. Proto chce mít s Teheránem dobré vztahy a bere ho jako protiváhu Saúdské Arábie. Současná blokáda ze strany Saúdských Arabů tak má možná Katar donutit postavit se proti Íránu.

Na provládních blozích v Saúdské Arábii se dokonce objevily poznámky, že vládnoucí katarskou rodinu al-Sániů dostali k moci Britové a zabránili přičlenění Kataru k předchůdci Saúdů.

Tisk v Perském zálivu připomenul i svržení egyptského prezidenta Muhammada Mursího v roce 2013. Ten byl kandidátem Muslimského bratrstva, sunnitské radikální organizace, z jejíž ideologie čerpá Tálibán, al-Káida či Islámský stát. Některým členům bratrstva poskytuje Katar útočiště.

Radikální hnutí podporovali i Saúdští Arabové, ale část se obrátila proti nim. "Katarskou podporu Muslimskému bratrstvu vidí Saúdští Arabové jako hrozbu," vysvětlil serveru Middle East Eye Ahmed Kasim Han, profesor mezinárodních vztahů na istanbulské Kadir Has University. Proto už Saúdští Arabové nechtějí s Katarem jednat.

Mluví se i o tom, že tvrdý postoj vůči Kataru má posílit pozici Mohameda bin Salmána, zástupce saúdskoarabského korunního prince, který zemi fakticky vládne. Odvést také může pozornost od saúdskoarabských styků s teroristy. "Téměř každý teroristický útok na Západě měl nějaké napojení na Saúdskou Arábii," napsal americký politolog Fareed Zakaria. Bohatí Saúdští Arabové podporují radikální islamisty stejně nebo i více než Katar.

Není jasné, zda zprostředkování Turecka a Kuvajtu pomůže spor vyřešit. Spojené arabské emiráty oznámily, že od Kataru budou chtít blíže nespecifikované "písemné záruky". Zahraniční investoři se obávají ekonomických sankcí.

Americký prezident Trump včera na sociální síti Twitter pochválil tvrdý postup vůči Kataru. Při jeho návštěvě oblasti prý v debatě o financování terorismu "všechny zmínky ukazovaly na Katar".

Související