Když do Evropy začaly z Turecka a z Libye proudit stovky tisíc uprchlíků a migrantů, hledaly země Evropské unie způsob, jak migrační vlnu zastavit. Za klíčový od začátku označovaly boj proti pašerákům, kteří lidi na provizorních člunech a lodích vozili do Řecka a do Itálie.

Domluvit se na takové akci ale nebylo jednoduché, přestože se nabízelo využití Severoatlantické aliance s jejím operačním a velitelským zázemím. NATO funguje na principu jednomyslnosti a jeho využití v boji proti pašerákům dlouho zdržovalo Turecko, členská země aliance.

I tato zkušenost přispěla k tomu, že země Evropské unie chtějí rozvíjet společné obranné schopnosti samy, bez spolupráce s NATO. Cílem je, aby byly v případě potřeby schopné poslat společné jednotky nebo vojenskou techniku do místa zmítaného krizí. Jako když Francie před několika lety bleskově zasáhla v Mali proti tamním radikálním islamistům.

1000 vojáků

by mělo být k dispozici v každé z několika bojových skupin, které chtějí vytvořit země EU.

Návrhy, jak by měla společná evropská obrana konkrétně fungovat, ve středu předložila Evropská komise. Jde o schopnost zasáhnout mimo území EU, nikoliv o obranu členských států. V tom unie nechce "konkurovat" Severoatlantické alian­ci, která dál zůstává základním nástrojem společné obrany.

Evropa chce pomocí posílení spolupráce v obraně taky ušetřit, respektive vynakládat peníze na obranu efektivněji. "V Evropě máme 178 různých zbraňových systémů ve srovnání s 30 ve Spojených státech. Máme 17 typů hlavních bitevních tanků, zatímco Američané mají jen jeden. A v Evropě je víc výrobců vrtulníků než vlád, které by si je mohly koupit," napsali společně pro americký deník Wall Street Journal český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Země unie by tak měly podle návrhů komise spolupracovat při vývoji supermoderní, ale drahé techniky, jako jsou třeba bezpilotní letouny nebo letadla schopná tankovat během letu.

3 scénáře obranné spolupráce
  • bezpečnostní a obranná spolupráce - dobrovolná spolupráce zemí případ od případu, EU by je doplňovala
  • sdílená bezpečnost a obrana - sdílení finančních a operačních prostředků, větší role EU v oblasti kybernetické obrany, ochrany hranic či boji proti terorismu. Tento bod počítá se spoluprací s NATO.
  • společná bezpečnost a obrana - vymezení společné obranné politiky EU, EU by byla schopna realizovat náročné bezpečnostní a obranné operace s vyšším stupněm integrace armád. Tento bod počítá se spoluprací s NATO.

EU představila tři scénáře obrany

Tři scénáře možného vývoje spolupráce zemí Evropské unie v obranné a bezpečnostní oblasti představila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová krátce před tím, než se o budoucnosti evropské bezpečnosti bude v pátek v Praze diskutovat na rozsáhlé mezinárodní bezpečnostní konferenci.

První ze scénářů komise nazvala "bezpečnostní a obranná spolupráce" - počítá s dobrovolnou spoluprací zemí případ od případu s tím, že EU by jejich úsilí doplňovala. Posílena by byla obranná spolupráce, účast unie v náročnějších operacích by ale zůstala omezena.

Prostřední ze scénářů má název "sdílená bezpečnost a obrana" a předpokládá sdílení finančních a operačních prostředků zemí pro vyšší solidaritu v obraně. Unie by tak mohla hrát významnější roli v oblastech jako je kybernetická obrana, ochrana hranic či boj proti terorismu, posílil by se význam bezpečnostní problematiky v oblastech jako je energetika, clo nebo výzkum vesmíru. A zesílila by také spolupráce mezi EU a NATO.

Nejnáročnější scénář komise označila jako "společná bezpečnost a obrana" - předpokládá postupné vymezení společné obranné politiky EU v rámci pravidel posílené spolupráce. Podle tohoto scénáře by se obrana Evropy stala věcí vzájemně se posilujících odpovědností EU i Severoatlantické aliance; unie by byla schopna realizovat náročné bezpečnostní a obranné operace s vyšším stupněm integrace armád členských zemí.

Česko obrannou spolupráci jednoznačně podporuje

Česko patří mezi státy, které posílení spolupráce v obraně jednoznačně podporují. "Je to téma, na kterém se shodnou všechny vládní strany. Což není případ jiných otázek, jako je třeba přijetí eura," říká Jan Král, který vede Sekci pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR.

Do budoucích společných evropských misí by tak mělo přispívat i Česko. "Je předčasné říct, jaké síly bychom mohli vyslat. To vždy záleží na charakteru konkrétní operace a na domluvě se spojenci," říká mluvčí ministerstva obrany Tomáš Medek. Připomíná ale, jaké jednotky má Česko v podobných misích dnes: důstojníky, kteří cvičí místní vojáky v Mali, zdravotníky v Iráku nebo strážní rotu na základně v afghánském Bagrámu.

"Evropa spolupráci v obraně jednoznačně potřebuje," souhlasí s plány zemí EU Tomáš Weiss, vedoucí katedry evropských studií Fakulty sociálních věd UK. Evropané podle něj nemohou zavírat oči nad tím, že ohledně spolehlivosti NATO začíná panovat určitá nejistota po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a poté co Turecko směřuje stále víc k autoritářskému režimu. "Pro řadu misí navíc NATO prostě není vhodné, nemá takovou činnost v popisu práce. Evropská obrana ale vždy bude doplňkem NATO, nikoliv jeho náhradou," zdůrazňuje Jan Král.

O tom, jak by měla evropská obrana konkrétně fungovat, budou premiér Sobotka, předseda komise Juncker nebo francouzská ministryně obrany Sylvie Goulardová debatovat na páteční konferenci v Praze. Všichni zdůrazňují, že EU nehodlá vytvářet evropskou armádu. Chce jen spolupracovat tak, aby byla akceschopnější a ušetřila.

Související