Adam Černý
Náhlá roztržka mezi zeměmi okolo Perského zálivu důrazně připomíná, že jádrem rostoucího napětí na Blízkém východě už není izraelsko-palestinský konflikt, ale směs sunnitsko-šíitského schismatu v islámu a regionální mocenská rivalita. Její obětí se stal počátkem tohoto týdne Katar, jejž pětice arabských zemí obvinila z podpory islamistického terorismu (jehož největším sponzorem má být Írán), a proto s ním zpřetrhala diplomatické a s nimi i citlivé obchodní vazby.
Smysl sankcí je srozumitelný. Protiíránský blok je rozhodnutý zarovnat územím nevelký, ale na zdroje zemního plynu bohatý emirát do svých řad. Ostatně, není to poprvé, co se Katar dostal se svými sousedy do sporu. Během lidových revolt proti despotickým režimům emirát, jehož vliv v arabském světě umocňuje televize al-Džazíra, například podporoval legálně zvolenou egyptskou vládu vedenou Muslimským bratrstvem. Tu nakonec svrhl armádní puč v čele s nynějším prezidentem Sísím, jemuž poskytuje rozsáhlou finanční pomoc Saúdská Arábie.
Zatím jste si přečetli 40 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
