Náhlá roztržka mezi zeměmi okolo Perského zálivu důrazně připomíná, že jádrem rostoucího napětí na Blízkém východě už není izraelsko-palestinský konflikt, ale směs sunnitsko-šíitského schismatu v islámu a regionální mocenská rivalita. Její obětí se stal počátkem tohoto týdne Katar, jejž pětice arabských zemí obvinila z podpory islamistického terorismu (jehož největším sponzorem má být Írán), a proto s ním zpřetrhala diplomatické a s nimi i citlivé obchodní vazby.
Smysl sankcí je srozumitelný. Protiíránský blok je rozhodnutý zarovnat územím nevelký, ale na zdroje zemního plynu bohatý emirát do svých řad. Ostatně, není to poprvé, co se Katar dostal se svými sousedy do sporu. Během lidových revolt proti despotickým režimům emirát, jehož vliv v arabském světě umocňuje televize al-Džazíra, například podporoval legálně zvolenou egyptskou vládu vedenou Muslimským bratrstvem. Tu nakonec svrhl armádní puč v čele s nynějším prezidentem Sísím, jemuž poskytuje rozsáhlou finanční pomoc Saúdská Arábie.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru