I když stále roste počet zájemců o studium na vyšší odborné anebo vysoké škole, stále tvoří čerství absolventi středních škol relativně velkou skupinu, která vstupuje každoročně na trh práce. Odhadem jde o 3 z 10 čerstvých absolventů středních škol. V loňském roce šlo zhruba o 25 000 mladých uchazečů o práci a letošní rok by se počtem příliš lišit neměl. V případě maturitních oborů tvoří největší skupinu absolventi ekonomických středních škol a informatické obory, v případě nematuritních strojírenství a strojírenská výroba.

„Jde o obory, které aktuálně skutečně naléhavě potřebují nové lidi,“ říká Jonathan Hill, ředitel agentury Grafton Recruitment, a dodal: „Asi nejvíce vhodných pozic je v současné době v zákaznických službách. Zde mají absolventi šanci získat nadprůměrné finanční ohodnocení, jen musí zvládat cizí jazyky. Doporučujeme tedy všem maturantům, kteří si ještě před zahájením pracovních povinností chtějí dopřát prázdniny, aby je věnovali studiu jazyků.“

Z údajů agentury Grafton Recruitment ovšem vyplývá, že absolventi středních škol obvykle nemají žádné znalosti o fungování trhu práce, o mzdové úrovni či o způsobech hledání zaměstnání. Jejich představy o ohodnocení neodpovídají realitě a často nedokáží ani správně napsat životopis a motivační dopis, a proto je řada zaměstnavatelů nakonec nepozve na ústní pohovor.

„Čerstvým absolventům proto vždy radíme, aby byli pokorní a trpěliví, zjistili si obvyklé mzdy na postech, o které se uchází a především zapřemýšleli, proč by se o danou pozici uchází. Pak mají větší šanci projít náborovým procesem a získat zajímavou práci,“ komentuje Jonathan Hill.

Zvlášť v technických oborech totiž musí kandidáti prokázat skutečný zájem, a to proto, že většina společností preferuje uchazeče z praxí. „Pokud se již zaměstnavatel rozhodne pro kandidáta bez předchozích zkušeností, dá obvykle přednost absolventovi VŠ. Maturanti se tak ocitají ve velké konkurenci a své šance musí zvýšit velmi dobrou přípravou na výběrové řízení,“ uzavírá Jonathan Hill.

 

Související