Spojené státy opouštějí Pařížskou dohodu o klimatu. Prezident Donald Trump to potvrdil při čtvrtečním projevu v Růžové zahradě Bílého domu.

"Plním svůj předvolební slib, že stavím na první místo zájmy Američanů," uvedl prezident a doplnil, že se bude snažit vyjednat lepší smlouvu, protože ta současná je pro USA "příliš drahá" a Čína stejně bude zvyšovat emise skleníkových plynů do roku 2030.

"Odstupujeme, ale zahájíme vyjednávání a uvidíme, jestli dospějeme ke spravedlivé dohodě. Pokud ano, bude to skvělé. Jestli ne, také to půjde," prohlásil Trump. Francouzský prezident Emmanuel Macron vzápětí vzkázal, že ohledně pařížské klimatické dohody již není nic, o čem by se dalo vyjednávat.

Trump podle ústavy měl právo americký podpis odvolat, protože dokument ještě neschválil Senát.

Pařížskou dohodu o klimatu uzavřelo před dvěma lety 195 států, platí od konce minulého roku. Cílem je udržet růst teploty na zeměkouli o méně než dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.

Se Spojenými státy odstupuje po Číně druhý největší producent emisí na světě, takže splnit stanovené plány bude bez jejich účasti obtížné.

Pařížská dohoda je první svého druhu, na které se všechny státy shodly dobrovolně. Společně mají zabránit tomu, aby globální teploty rostly dosavadním tempem.

"Spojené státy se v roce 2015 podílely 16 procenty na celoplanetární emisi skleníkových plynů. Je to polovina plynů, které produkují všechny ostatní země světa s výjimkou členských zemí Evropské unie, Číny, Japonska, Indie a Ruska," uvádí se v analýze těžařské společnosti BP.

Jinými slovy: úspěch Pařížské dohody leží hlavně na bedrech velkých průmyslových mocností.

Dříve v Evropě a USA panovaly pochybnosti, zda přechod na obnovitelné zdroje energie a omezování emisí mají smysl, když se k němu nepřipojí velcí globální znečišťovatelé, jako jsou Čína nebo Indie.

Teď se situace obrátila a otázky po smyslu snahy tolika zemí šetřit životní prostředí vyvolá americká vláda.

Exprezident Barack Obama v reakci řekl, že Trump "rozhodl proti budoucnosti". Republikánský prezidentský kandidát z roku 2012 Mitt Romney na Twitteru uvedl, že Trumpův krok oslabí postavení USA jako světového lídra.

"Je to kolosální chyba, která zničí naši mezinárodní důvěryhodnost. Jsme spolu s Čínou největší producenti emisí. A jsme ti, kteří dali Pařížskou dohodu dohromady," uvedl Nicholas Burns, bývalý náměstek ministra zahraničí USA v éře prezidenta George W. Bushe.

V reakci na Trumpovo čtvrteční oznámení uvedl eurokomisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiky Miguel Arias Cañete, že Evropská unie "hluboce lituje jednostranného rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od pařížské klimatické dohody z roku 2015". Svět podle něj může v boji s klimatickými změnami i nadále počítat s evropským vedením.

Zástupce komise v prohlášení napsal, že EU po americkém kroku posílí svá stávající partnerství a bude hledat nová od největších světových ekonomik po nejmenší ostrovní státy, které jsou klimatickými změnami ohrožené.

Trump byl pod velkým tlakem doma i v zahraničí, aby závěry z Paříže dodržel. Vyzývali ho k tomu evropští státníci, Čína, OSN, opoziční Demokratické strana i část jeho Republikánské strany, vlivní podnikatelé a aktivisté, americká Konference katolických biskupů.

V otevřeném dopise vyzvaly Bílý dům k plnění závazků například firmy Dow Chemical, ExxonMobil, Microsoft, Apple, Google či Unilever.

Evropská unie a Čína dopředu avizovaly, že bez ohledu na Trumpovo rozhodnutí budou své závazky z pařížského dokumentu plnit.

Podnikatel a majitel kosmické agentury SpaceX Elon Musk oznámil, že přestává být Trumpovým poradcem.

Už v předvolební kampani ale Trump naznačoval, že pařížský dokument v současné podobě poškozuje americkou ekonomiku a že podpoří těžbu ropy či uhlí.

Zprávy o oteplování označoval za čínské dezinformace, motivované snahou poškodit americké hospodářství. Později dal dvakrát najevo, že se s Pařížskou dohodou neztotožňuje.

Exekutivním příkazem rozhodl o pokračování výstavby ropovodu Keystone XL, který má spojovat naleziště v Kanadě s americkými rafineriemi na břehu Mexického zálivu. Obama přitom projekt zastavil kvůli obavám z následků na životní prostředí.

Do čela americké Agentury pro ochranu životního prostředí jmenoval Trump Scotta Pruitta, radikálního odpůrce teorie o globálním oteplování a o lidském podílu na klimatických změnách.

Ten obviňuje předchozího prezidenta Baracka Obamu z "války proti uhlí" a kritizoval jeho ekologické zákony.

Odmítnutím Pařížské dohody ukončil prezident pochybnosti o tom, zda dřívější radikálně odmítavé názory na ochranu životního prostředí a lidský podíl na oteplování po vstupu do Bílého domu přece jen nerevidoval.

Související