Konec bruselské angličtiny

V souvislosti s brexitem se objevují diskuse o tom, zda se bude angličtina i nadále používat jako "lingua franca", tedy univerzální jazyk evropského společenství. Známý provokatér Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, dokonce nedávno prohlásil, že angličtina ztrácí svůj význam, a ve svém ofi­ciálním projevu pokračoval ve francouzštině. Přesto se neobávám, že by skutečně došlo na jeho slova a angličtina z evropské komunikace zmizela.

Po světě ji ovládají zhruba dvě miliardy lidí, prosadila se nejen kvůli ekonomické a politické síle USA a Velké Británie, ale také díky své praktičnosti. Stačí si porovnat psaný projev ve francouzštině, kde se v každém druhém slově objeví nějaký zvláštní znak a gramatika je tak těžká, že s ní zápasí i rodilí mluvčí. Můžeme také říci, že mail v angličtině je radost, zatímco mail ve francouzštině je starost. Můžete psát bez akcentů, ale pak píšete jako nedovtipný "massa Bob" z knížek Karla Maye, nebo si dáte s akcenty práci, ale v takovém případě jednoznačně doporučuji kopírování z Wordu. Ve francouzštině máme akcenty ostré, tupé a lomené, máme rozlučník (dvě tečky nad i, u, e), háček pod c a mnohé další libůstky. Psaní mailu bez francouzské klávesnice je téměř nadlidský úkol.