Pořídit si dostihového koně dnes už není nic složitého. A dokonce k tomu není potřeba ani nijak velký finanční obnos. Už dávno neplatí, že vlastnit dostihového koně je záležitost pro horních 10 tisíc a že tomu musí člověk hodně rozumět, aby se do tohoto ušlechtilého sportu mohl zapojit. Vlastnit dostihové zvíře je v Česku možné už za 1500 korun ročně.

Klíčem je sdílené vlastnění, tedy člověk si nekoupí koně sám, ale společně s dalšími nadšenci a vlastní jen jeho část. Jde o syndikát vlastníků, kteří se dělí o náklady na koně, ale také o zisky z něj. Například o výhry v dostizích.

Vlastníků může být pár, ale i dvacet

Syndikáty dostihových koní jsou v Česku stále více v kurzu. Tento trend přišel ze západní Evropy, především z Francie a Velké Británie, a i v Česku se v posledních deseti letech rychle rozmáhá.

Jak fungují dostihové syndikáty

Syndikát dostihových koní je společenství několika, ale i více majitelů. Mohou si společně koupit nebo pronajmout jednoho, ale i více koní. Společně se dělí o kupní cenu koně i o náklady na jeho provoz a startování v závodech. Zároveň se dělí o jeho výhry v dostizích. Nejlevnější syndikát je Dostihový klub fanoušků, kde roční členství pro jednotlivce stojí 1500 korun a rodinné členství 3000 korun.

20

tisíc korun měsíčně zhruba stojí náklady na dostihového koně. Zahrnují základní krmení, ustájení, trénink, veterináře a startovné.

"V tuzemsku je syndikátů již několik. Jde jak o menší syndikáty, což jsou sdružení třeba jen čtyř nebo pěti vlastníků, kteří se spojili na základě známosti, tak o mnohem větší spolky. Dá se dohromady třeba až dvacet i více spolumajitelů a pořídí si koně, nebo i více koní," říká Tomáš Janda, manažer jednoho z českých dostihových syndikátů.

Výhodou je, že náklady na dostihového koně, ať už je to pořizovací cena, trenér, startovné v závodech nebo ustájení, si majitelé rozkládají mezi sebou.

"Vlastnění dostihového koně je velmi rizikové. Může přinést velké zisky, ale také velké ztráty," upozorňuje Janda. Jedná se totiž o živé zvíře, které může utrpět zranění nebo onemocnět a v závodech vůbec nemusí startovat. "Proto koupit si jen jednoho koně jako investici je hra vabank. Pokud by to někdo chtěl skutečně jako formu investice, je potřeba koní vlastnit víc a rozložit tak riziko," doporučuje ­Janda.

Trénovat v Česku, závodit v zahraničí

Na druhou stranu vlastnění dostihového koně může být dost napínavé a přinést velká překvapení. I průměrně výkonní koně totiž mohou vydělat dost peněz, a to hlavně na závodech v zahraničí. Trénovat se mohou v Česku, za české ceny, které jsou v porovnání se světem velmi nízké. Ale když takový kůň vyhraje zahraniční soutěž, může jít o velmi vysoké částky. "Ve Francii jsou třeba nejvyšší výhry ze všech států Evropské unie, takže tam může i mírně nadprůměrný kůň vydělat slušné peníze," upozorňuje Janda. Například ve Francii nebo v Itálii se běžně běhají závody o 20 i 50 tisíc eur (1,3 milionu korun), ale i mnohem více. Nejbohatší dostih v Evropě je o pět milionů eur (134 milionů korun) a ve světě se v nejlépe financovaném dostihu dá vyhrát 12 milionů dolarů (295 milionů korun).

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?